Rozhodnutí, které podporuje většina, není pořádné rozhodnutí

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Nikdy mě nenapadlo spojovat zvířata s politikou, takže neumím odpovědět.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Žádný jeden konkrétní okamžik si nevybavuji. Asi jsem byl formován průběžně.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

Pamatuji si, jak jsem si jako čtyřletý hrál v pohnutých dnech roku 1968 pod vlivem televizních přenosů se svými plyšáky na Národní shromáždění. Předsedou byl největší medvěd. Což může být i odpověď na otázku číslo 1.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

Takové otázce nerozumím. Muži přece nepláčou!

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

To si netroufnu napsat. Nenechám se odstřelit (v přeneseném slova smyslu) jen proto, že bych říkal, co si doopravdy myslím. To se dnes už – bohužel – nenosí. Nikdy jsem si nepomyslel, že po třiceti letech od pádu komunismu se zase budu řídit autocenzurou.

6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?

Mocný je asi příliš silné slovo; ale napadá mě, že už v roce 1999, když jsme zvítězili v mimořádných komunálních volbách po kampani, kterou jsem…