Příliš lákavá kořist

Pod kybernetickými a elektronickými útoky kolabuje klíčová infrastruktura Tchaj-wanu. Americké systémy pro navádění raket jsou oslepeny. Čínská flotila zahajuje blokádu ostrova s cílem zabránit dodávkám potravin i vojenské pomoci. Letecké útoky vyřazují rozhodovací centra, terčem atentátů se stávají klíčoví vůdci Tchaj-wanu. Nad jeho pobřežím se otevírají tisíce padáků, výsadkáři se snaží zajistit opěrné body a otevřít cestu pro vylodění dalších divizí. Zatím se to odehrává jen ve vizi východoasijského zpravodaje agentury Bloomberg Samsona Ellise, podobné představy však ve světle rostoucího sebevědomí Číny a její čím dál asertivnější politiky v Jihočínském moři nemusí být fantazií.

Mezi Pekingem a Washingtonem

Zabývat se takovými scénáři je pro Tchaj-wan, ojedinělý „stát nestát“ na velmocenské šachovnici, rutinní záležitostí již více než 70 let. Během druhé světové války Američané uznali Tchaj-wan za Japonci okupované území a po jejich porážce předali kontrolu nad ostrovem vůdci Čínské národní strany Kuomintang generálu Čankajškovi, jehož považovali za jediného reprezentanta poválečné Čínské republiky. Jím jmenovaný guvernér však k nelibosti místních, od kontinentálních Číňanů etnicky odlišných obyvatel začal vládnout železnou rukou ne nepodobnou té japonské. Na Tchajwance navíc pohlížel téměř jako na zrádce, kteří se životem pod téměř padesátiletou japonskou nadvládou Číně „odrodili“. Mezitím Čankajšek prohrál s komunisty vedenými Mao Ce-tungem krvavou občanskou…