O euru trochu jinak

Už 17 let uplyne příští týden od chvíle, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. A zhruba stejnou dobu se vede – více či méně – intenzivní debata o míře integrace naší země v tomto evropském spolku. Jestli nám stačí její současná podoba, nebo skočíme rovnou do středu: přidáme se k eurozóně a nahradíme korunu, jíž se v českých zemích platí už 130 let, evropskou měnou.

Tohle je jazykový koutek, takže příspěvek do mnohdy emotivní diskuse, zda euro, či koruna, tady nenajdete. Podíváme se ale na samotné slovo „euro“. Jde o podstatné jméno středního rodu, které se skloňuje podle vzoru „město“. To je důležité, protože se překvapivě často objevuje v textech jako nesklonné. Ačkoli jí Evropané platí už dvě desítky let, správné tvary pro jednotnou evropskou měnu ještě nejsou v češtině zcela vžité.

A stejně jako koruna, dolar či libra se i euro píše s malým počátečním písmenem, výjimkou je oficiální zkratka EUR (obdobně koruna CZK, dolar USD, libra GBP).

Název společné evropské měny vznikl z anglického slova pro náš kontinent: Europe, jak se v prosinci 1995 usnesli šéfové států a vlád na summitu EU v Madridu. Tento název je ve všech jazycích stejný, proto i v češtině je to euro, a nikoli evro, jinak se ale vyslovuje, například ve francouzštině nebo v němčině. A od eura se také odvozují slova, jež souvisejí s EU: „eurozóna“, „europoslanec“, „eurobankovka“ apod.

Zajímavý je také pohled na euromince, na jejich rub a líc. Zatímco na přední straně vypadají ve všech zemích platících…