Idealismus jsem hodil přes palubu

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Chameleon. V českých zemích to nemusím vysvětlovat.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Okupace v roce 1968. Bylo mi tehdy šest let a zrovna v srpnu jsme se stěhovali do Liberce. Bylo to tam dost ostré. Pak tátu vyhodili z partaje, nesouhlasil s internacionální pomocí sovětských soudruhů. V práci ho odstavili na vedlejší kolej, zakázali mu přednášet na vysoké škole. A pak, když jsme vyrostli, vozili se po nás, jeho dětech.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

Okupace 1968. Pláč maminky, vyděšený otec. Krev na ulici. Sbírám vystřílené i nevystřílené patrony u libereckého nádraží.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

Neplakal. No… Možná, když zemřel Havel. Snad ani ne tak kvůli němu, jeho čas se prostě naplnil. Bylo to spíše kvůli jedné éře plné nadějí, která skončila. A bylo jasné, že jsme tenhle boj prohráli.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

Jsem muž a křesťan. A nestydím se za to.

6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?

Nikdy. Všichni jsme „mocní“. Moc bezmocných. Jako studentský „vůdce“…