A pak přišla Sona

Vzhledem k tomu, že budova rehabilitační kliniky ve Zruči-Senci u Plzně má po zavíračce, je tady docela živo. Na stole leží zákusky, hraje tu hudba a společnost se vesele baví. Nejsme ale svědky soukromé vzpoury proti vládním koronavirovým restrikcím. Vše je podle pravidel, každý má respirátor, je tu povolený počet osob. Sledujeme neformální předehru před tvrdým tréninkem, který bude vzápětí následovat.

V jeho centru se ocitají tři mladí muži, kteří se až donedávna neznali, ale teď jsou z nich nerozluční přátelé. Sargis, Noryar a Aram nedávno každý v jiné části Náhorního Karabachu zažili to samé. Během poslední, čtyřiačtyřicetidenní války mezi Arménií a Ázerbájdžánem v jednom z nejvýbušnějších míst světa padli do přestřelky nebo před nimi vybuchl granát či mina a každý přišel o nějakou část těla.

V domovské Arménii by na protézy museli čekat dlouhé měsíce a nikdo neví, jak kvalitní pomůcky by se k nim nakonec dostaly. Tahle dilemata ale nemuseli řešit – v Jerevanu se loni v listopadu objevila pražská kadeřnice Sona Vardanyan, původem Arménka s tváří topmodelky, která se v Česku usadila s rodinou v devadesátých letech, a právě ona nabídla trojici mladých mužů lepší perspektivu. Válku zažila jako malé dítě, a když došlo k jejímu novému kolu, rozhodla se, že si nemůže užívat jen luxus pražského bezpečí a musí zkusit nějak pomoci jejím obětem. Teď na klinice u Plzně sleduje výsledek svého úsilí, kdy už několik měsíců nežije ničím jiným než snahou „dát klukům šanci znovu…