Teď budeme trochu oškliví
Co všechno se nedaří s vakcínou AstraZeneca, na kterou loni vsadila Evropská unie
Když vše dobře půjde, pošle britsko-švédské farmaceutické konsorcium AstraZeneca do konce března Evropské unii čtyřicet milionů dávek své vakcíny. Může se to zdát jako vysoké číslo, ale není to ani polovina předem dohodnutého množství. U dodávky, se kterou Unie počítala na rozjezd své psychologicky zásadní očkovací kampaně, to je logicky velký problém. A minulý týden to nebyl ten největší zádrhel. Víc než deset unijních států – mezi nimi Německo, Itálie, Španělsko a Francie – přestalo touto vakcínou očkovat kvůli obavám z nebezpečných krevních sraženin, z jejichž tvorby výrobek firmy AstraZeneca (AZ) předběžně podezřívají. Ty koncem týdne rozptýlila Evropská léková agentura a vakcínou se zase očkuje všude, kde je k dispozici.
Slyšeli jste to?
Rozhodnutí evropských politiků pozastavit očkování vakcínou AZ kritizovala pochopitelně jak samotná firma, tak i většina odborníků a lékařů. Je fakt, že případy fatálních krevních sraženin a mozkových příhod několik lidí po vakcinaci postihlo. V každé zemi šlo nanejvýš o jednotky případů (na pozadí desítek či stovek tisíců očkovaných lidí) a nevybočují z dlouhodobých lékařských statistik. Podle dosavadních znalostí je pravděpodobné, že dotyční měli jednoduše řečeno smůlu kvůli souběhu nejrůznějších komplikací. A firma AZ měla smůlu, že je postihly bezprostředně po očkování její vakcínou.
Všechny vlády, které pozastavily používání AZ, mluvily o „předběžné opatrnosti“. Světová zdravotnická organizace (WHO) i Evropská léková…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu