Praha volá SOS

Když na začátku března Andrej Babiš oznámil, že Česko dostane díky „solidaritě“ Evropské unie sto tisíc dávek vakcíny Pfizer navíc, nebyla to jen „dobrá zpráva“ (jak to tehdy premiér doprovodil). Ve stejné době začal prezident Miloš Zeman masivně prosazovat v Unii neregistrované ruské a čínské vakcíny, které s ohledem na zatím neprověřenou bezpečnost nechce povolit ministr zdravotnictví Jan Blatný. Oba „vstupy“ vzbuzují pozornost ze stejného důvodu: do jaké míry je avizovaný pomocný krok EU veden snahou neztratit geopoliticky střední Evropu, která by se vakcínovou diplomacií mohla o něco více překlopit na Východ?

V Česku se o Sputnik V vede tvrdý střet, prezident Miloš Zeman minulý týden veřejně oznámil, že bude po premiérovi požadovat vyhození ministra zdravotnictví a také šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové za to, že ruskou vakcínu neschválili bez ohledu na stanovisko EU. Premiér to vzápětí odmítl a řekl, že personální změny nechystá.

Mnohé nasvědčuje tomu, že ruská vakcína není jen internacionální pomoc ani běžný byznys, ale Moskva ji používá i na šíření svého vlivu. Zatímco v Rusku byla naočkovaná jen malá část populace, Sputnik V se ve velkém exportuje; za jeho získání jsou vyžadovány rituály vděku, jako je třeba vítání vakcíny představiteli evropských vlád na domácích letištích. To Rusku umožňuje vykreslovat EU jako neakceschopnou. Česko je v tomhle směru zajímavým územím, je zde jeden z největších počtů nakažených a mrtvých v EU a vakcín proti…