Zvesela klesat ke dnu

Kdysi v devadesátkách jsem hrál v hodně slavné televizní show,“ zpívá se hořce v animovaném seriálu pro dospělé BoJack Horseman, který po šesti sezonách skončil letos v lednu. Jeho hlavním hrdinou je polidštěný kůň, egocentrická bývalá hvězda zápasící s depresemi, závislostí na alkoholu i vlastní nepodstatností. Kdysi – v roce 2014, kdy měla premiéru první řada – to rozhodně nevypadalo, že se rodí nová „hodně slavná televizní show“, seriál, který bude mít zástupy fanoušků a kritika jej bude řadit mezi vůbec to nejlepší, co seriálová tvorba nabízí.

Slovy deníku Variety tady „nikdy nebyl seriál jako BoJack Horseman“. Dalo by se namítnout, že o díle, za nímž stojí společnost Netflix, americká kritika vlastně ani nemohla psát jinak. V rozkošně výstředním světě, kde vedle sebe existují zvířata a lidé, reflektoval postupně všechna citlivá a aktuální témata od potratů po #MeToo. Už jen tím by pro mnohé stál za vyzdvižení. BoJack Horseman je ale víc než splněný sen uvědomělého liberála. Tvůrci v ději zajímavě uvažují nad samotným seriálem, který dělají, a o vlivu popkultury na to, jak vnímáme svět. Díky svobodě, kterou nabízí animace, se pouští dál než hrané protějšky do temnoty psychických traumat a otázky, co si vlastně počít s našimi bezvýznamnými životy. Jen máloco bylo uplynulé roky na televizní obrazovce tak depresivní. A zároveň tak vtipné.

Jak víš, že jsi šťastný?

Z pohledu seriálové tvorby Netflixu je BoJack Horseman součástí první…