Když zvítězí někdo jako Donald Trump, Boris Johnson nebo polská Strana právo a spravedlnost, hned se novináři i poražení politici běží ptát prostého lidu, jak mohl někoho takového volit. Speciálně ti američtí se několik let vydávali na venkov či do industriálních pustin ve snaze pochopit logiku tamních obyvatel a vymyslet, co jim příště nabídnout, aby hlasovali pro věci, které dávají racionálnímu uvažování standardního vysokoškolského absolventa z liberálního velkoměsta smysl.
Podle amerického evolučního antropologa ruského původu Petera Turchina ovšem uražení liberálové pátrají na špatném místě. Původce jejich trápení je mnohem blíže, má podobu lidí hodně podobných jim samým, vzdělaných a ambiciózních, ovšem neúspěšných. Relativně, samozřejmě, v tom smyslu, že to nedosáhli na žebříčku společenského uznání tak vysoko, jak si původně a možná oprávněně představovali. Současná populistická krize napříč Západem je v tomhle pohledu vlastně zradou B-týmu společenských elit, těch, kteří zůstali těsně pod vrcholem. Turchin tvrdí, že se fenomén opakuje v dějinách periodicky, že ve vývoji států čas od času nastává okamžik, kdy řady elit jsou tak široké, že jejich příslušníci nenacházejí uplatnění a uspokojení. Na dnešním západě je příčinou nežádoucího stavu rozšířený přístup ke vzdělání, jinde mohou být důvody jiné, výsledkem je ale vždy společenské zemětřesení. Třeba Francouzská revoluce.
Turchin se ve své metodologii pokouší zavést matematiku do výkladu dějin, což v tomto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
