Proč Trump ustoupil Číně
Soupeření s druhou nejsilnější ekonomikou vyžaduje moudrost
První fáze“ Trumpovy obchodní dohody s Čínou je z velké části vítězstvím Pekingu. Stačí porovnat dohodu podepsanou minulý týden s původními požadavky Washingtonu obsaženými v dokumentu, který unikl v květnu 2018. Jak píší Financial Times s ohledem na základní americké cíle: „Po téměř dvouletém vyjednávání o clech a proticlech žádný z těchto cílů Trump nesplnil.“
Výsledek je částečně odrazem současné síly obou účastníků dohody. Čína se jako stát jedné strany může dívat daleko dopředu. Trump riskoval, když se pokusil uškodit Číně cly, která zasáhnou americké spotřebitele. Myslel si, že se to vyplatí, i když cla zaplatí oni. Teď však prezident pravděpodobně usoudil, že když se uchází o znovuzvolení, musí ekonomické vody nějak uklidnit. A tak povolil.
Ze širšího hlediska je tato obchodní dohoda projevem jedné novinky, která se objevila v mezinárodní krajině – něčeho, s čím budou Spojené státy nuceny bojovat desítky let. Jak jsem napsal v časopisu Foreign Affairs, Čína je totiž v moderní éře první rovnocenný soupeř, se kterým se Spojené státy utkávají. (Rovnocenným soupeřem nebyl dokonce ani Sovětský svaz.)
Čína je druhá největší ekonomika na světě. Je to největší obchodní partner většiny asijských zemí a dalších na celé zeměkouli. Má největší rezervy cizích měn na světě a jde v čele mnoha průmyslových oborů, včetně špičkových technologií, jako je 5G.
Mnohem důležitější však možná je, že nepatří do bezpečnostního systému USA. Washington musí z jednoho klíčového…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu