0:00
0:00
19. 1. 20205 minut

K čemu by nám byl ombudsman Křeček?

Kandidát prezidenta popírá smysl úřadu, který chce vést

Některé státní instituce ocení člověk teprve ve chvíli, kdy je potřebuje. Do té doby se zdají nedůležité, neviditelné, drahé, zbytečné. Patří k nim i veřejný ochránce práv, známý jako ombudsman. Proč si vlastně téhle instituce všímat? V Česku už nevládne tajná policie, nikdo nevyráží na svévolné domovní prohlídky, nevozí vzpurné občany uprostřed noci za město do lesa a kritici režimu nekončí bez možnosti se bránit v kriminále. Nebylo by tedy těžké propadnout pocitu, že speciální obrana lidských práv není v demokratickém Česku potřeba.

I široká polistopadová svoboda ale ukázala něco jiného. K porušování lidských práv a důstojnosti dochází i v běžných demokratických poměrech, akorát pokud si jich chceme všimnout, potřebujeme kromě znalosti zákonů i zvýšenou citlivost a vyvinutý druh pozorování. Děje se obvykle lidem, kteří se mohou obtížně ozvat a bránit: dětem, zdravotně postiženým, cizincům, lidem pod tlakem nouze odkázaným na úřady. Slušné státy, kterým záleží na důstojnosti svých obyvatel a chtějí se pojistit proti riziku jejího porušování, si proto zřizují úřad ombudsmana jako speciální druh služby, kterou – jak již bylo řečeno – občané obvykle ocení teprve ve chvíli, když se sami ocitnou v úzkých. Obecně platí, že státy, kde je možné se obrátit na veřejného ochránce práv jako na nezávislou instituci vybavenou řadou pravomocí včetně možnosti kontrolovat státní úřady a navrhovat změny zákonů, poskytují svým obyvatelům vyšší ochranu a právní jistotu.

↓ INZERCE

K takovým státům…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc