Americká vzpoura

Od mučivých devíti minut, kterými se předčasně uzavřel život černého Američana George Floyda, uplynuly dva týdny. Spojené státy na ně hned tak nezapomenou. Masivní protesty proti zjevné policejní vraždě neozbrojeného člověka se z ulic Minneapolisu rychle rozšířily zhruba do čtyř stovek amerických měst. Ulicemi pochodovaly stovky tisíc rozzlobených Afroameričanů, k nimž se v průběhu času přidávali Američané všech ostatních barev pleti. Srážky s policií byly intenzivní, začalo docházet k násilnostem, vyšlehly plameny a pukaly výkladní skříně, vzduchem létaly gumové projektily i zápalné lahve, sliznice dráždil slzný plyn. Počty zatčených dosáhly řádu desetitisíců, stovky demonstrantů i policistů utrpěly zranění, 11 lidí srážky nepřežilo.

Floydova násilná smrt byla natolik zjevná a tak dobře zachycená na videozáznamu, že vlastně o její interpretaci ani nepanují zásadní spory. Šestačtyřicetiletý muž nebyl žádný svatoušek, před lety si odseděl trest za loupežné přepadení a do rukou policie se 26. května dostal na základě udání, že se pokusil v místním obchodě zaplatit falešnou dvacetidolarovkou. Nebyl také žádné tintítko, známí se o něm vyjadřovali jako o „dobráckém obrovi“, živil se jako řidič náklaďáku a ochranka v restauraci, kvůli epidemii koronaviru však o práci přišel. Při zatýkání odmítl nastoupit do policejního auta s odvoláním na údajnou klaustrofobii, načež, a tady se výpovědi rozcházejí, sám padl, nebo byl policisty povalen na zem.

Následovala stěží uvěřitelná…