Zkouška odolnosti

Členství v eurozóně nemá vliv jen na druh bankovek v peněženkách a na ekonomické ukazatele, ale také na témata hovorů. Česko v eurozóně není, a hlavně proto tuzemská veřejnost jen okrajově, bez velkého zaujetí i vhledu, sleduje probíhající debatu o finanční pomoci pandemií nejvíce postiženým zemím. Ta je přitom, v tom se znalci EU víceméně shodují, historickou zkouškou odolnosti: buď evropskou integraci významně posílí, anebo vyvolá pochybnosti o jejím přínosu u tak velké části občanů zvláště jižní Evropy, že Unii trvale oslabí.

Samozřejmě, Evropská komise již učinila krok, který se přímo dotýká i Česka, a proto se o něm mluvilo i zde: poslala všem členským státům 37 miliard eur na tlumení následků pandemie. To je ale jen drobek ve srovnání s obnosem peněz i vahou rozhodnutí na půdě eurozóny. Minulý týden přinesl maraton telefonátů a videokonferencí a ve čtvrtek v noci slavnostně oznámený výsledek: podporu potřebným členským státům ve výši těžko představitelných 540 miliard eur.

Lépe než v eurokrizi

Evropská debata posledních týdnů při letmém pohledu působila jako déjà vu z doby krize eura před zhruba deseti lety. Zadlužené jihoevropské země se dohadují o formě solidární pomoci se spořivějšími obyvateli severu. Padají technické termíny jako „eurobond“ nebo „Evropský stabilizační mechanismus“. Probíhají nekonečná noční jednání členů vlád, která se jen z Bruselu přesunula do kyberprostoru. Čtrnáct hodin například trvala videokonference devatenácti ministrů…