Víme hlavně to, že jisté není nic

Doba je nejistá, výhledy do budoucna se rychle mění, ale ředitelka pražského Gymnázia Jana Keplera Ivana Landsingerová se zařekla, že se složitými výhledy nenechá vyvést z rovnováhy. Od 11. března, kdy i její škola přešla kvůli epidemii koronaviru do režimu dálkové výuky, nepřetržitě sleduje zpravodajství. Většina ředitelů škol se ostatně o zavření svých institucí dozvěděla v poledne den předtím právě z televize a spolu s nimi se o něm doslechl i ministr školství Robert Plaga (ANO). Ten totiž nepatří mezi zákonem dané účastníky zasedání Bezpečnostní rady státu, kde se 10. března o mimořádném opatření rozhodovalo.

Ředitelka Ivana Landsingerová má díky průběžnému sledování dění představu nejen o tom, co se plánuje, ale hlavně o tom, co všechno se může změnit. Například termín návratu dětí do škol: ministerstvo s ním zatím počítá v druhé polovině května. S maturitami by se mohlo začít 21 dní od zahájení výuky, k přijímacím zkouškám na střední školy by studenti mohli přistoupit 14 dní od obnovení běžného režimu. Jako orientační body je to dostačující, shodují se ředitelé, ale po praktické stránce není zatím jasné nic.

„Jak přesně se budou děti do škol vracet? V metrových rozestupech, v rozestupech dvoumetrových, anebo bez nich? Budou celé vyučování sedět v lavicích s rouškami, nebo bez nich?“ naznačuje Ivana Landsingerová, s jakými otázkami si škola bude muset poradit. S jistým pobavením domýšlí důsledky toho, co zaznívá na vládních tiskovkách. Namátkou: půlka jejího…