Přímá volba do držky

Občanští demokraté přišli s myšlenkou, že by bylo dobré vrátit se k parlamentní volbě prezidenta. Ta přímá prý selhala, protože takto zvolená hlava státu se cítí být nadčlověkem, nectí pravidla a chce určovat, jak má vypadat směřování státu. Přímá volba má řadu rizik, ale soudit budoucí možné prezidenty podle Miloše Zemana je vůči nim přece jenom neférové. Co je však podstatnější – svět politiky se mění a parlament už dnes není automatickým garantem ničeho, natož lepšího výběru prezidenta.

Teze ODS vychází z myšlenky, že parlamentní volba je kultivovanější, přece jen musí projít konsenzuálnější kandidát, protože je nucen získat hlasy napříč politickým spektrem. V českém případě navíc ve dvou komorách parlamentu. K tomu ale lze nabídnout pár oponentních poznámek. Je pravděpodobné, že Miloš Zeman by býval uspěl i v nepřímé volbě. Kromě hlasů ANO, SPD, KSČM by získal řadu volitelů z ČSSD a ODS. Kdo tvrdí, že to není možné, ať si vzpomene na „nemožnou“ volbu Václava Klause. Zobchodovat se dá cokoli. Český politický systém je stále v procesu rozpadu (víme, zda bude například v čase příštích prezidentských voleb ještě existovat ČSSD?), takže těžko cokoli předvídat. A Zeman by se choval stejně destruktivně, i kdyby ho volili zákonodárci.

Případy z Rakouska a Slovenska ukazují, že i ve vyhrocených dobách lze v přímé volbě zvolit normální, pravidla dodržující prezidenty. Ani jeden by mimochodem neměl šanci, pokud by v jejich zemích existovala volba parlamentní. A také u nás se může stát, že přímá volba bude jediná šance na pozitivní změnu.

Dnešní výběr hlavy státu je pro politický systém zátěží, je náročný i pro veřejnost, kterou hlasování polarizuje. Přesto je průběh volby i její výsledek odrazem stavu společnosti. Pokud lidem nevadí lháři, podvodníci nebo nedodržování ústavy… způsob hlasování na tom nic nezmění. Vždyť stejně voliči obsazují i sněmovnu: Andrej Babiš, Tomio Okamura, Vojtěch Filip, Miloš Zeman… to vše je jeden politický vrh. Kdo chce zlepšit situaci v Česku, nemá usilovat o změnu ústavy, ale trvat na jejím dodržování a pracovat na lepším klimatu v zemi.

Minulý týden vyvolal rozruch prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, když v rozhlase prohlásil, že čtrnáctileté děti stávkující za klima by měly „dostat přes držku“. Za svůj výrok se později omluvil, ale jeho zlobě je třeba věnovat pozornost. Taková je totiž dnes atmosféra ve společnosti – jiný názor nevyvolává touhu polemizovat, ale agresivně útočit. Možná trochu naivně sníme, že po odchodu Zemana a Babiše bude hned lépe, avšak oni jen svou „velikostí“ zakrývají fakt, že za sebou mají armádu klonů. Až odejdou, bude to šance na změnu, nikoli změna automatická.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor