Dva ďábelské pakty
Čeští politici přebírají argumenty konspirátorů a zbytečně útočí na snahy o mezinárodní spolupráci
Jednání petičního výboru sněmovny – to zní jako dokonalý recept na nudu. Minulé úterý ovšem zažil výbor schůzi natolik bouřlivou, že předčila všechna očekávání. Poslanci totiž během veřejného slyšení projednávali tři petice týkající se Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy). Dvě mířily proti ratifikaci úmluvy a jedna byla pro.
Emoce byly vypjaté zejména na straně odpůrců, kteří výkřiky („hanba!“) či smíchem rušili proslovy zastánců. Několik z nich pak agresivně slovně, a v jednom případě dokonce fyzicky napadli. Když se pak odpůrci úmluvy dostali ke slovu, někteří z nich pod kotlem emocí ještě přitopili. V případě schválení Istanbulské úmluvy prý nehrozí nic menšího než „genocida národa“ a odebírání dětí ze spořádaně konzervativních rodin, které budou sloužit jako „krevní konzervy a zásobárny orgánů pro bohaté“, jak řekla třeba asistentka poslance SPD Jelínka Ivana Schneiderová. Že by se 47 členských států Rady Evropy, relativně málo mocné organizace založené v roce 1949 za účelem evropské integrace na troskách poválečné Evropy, takto děsivě spiklo proti běžnému lidu?
Celospolečenský, nikoli soukromý problém
Každý, kdo téma trochu sleduje, musel být dramatem ve sněmovně z mnoha důvodů překvapen. Úmluva byla totiž orgány Rady Evropy, v nichž je Česko logicky zastoupeno, odsouhlasena už před více než sedmi lety a začala platit v roce 2014 poté, co ji ratifikovalo prvních deset států (do dnešního dne…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu