Hrátky bez heroinu

O závislosti na mobilních telefonech, internetu či sociálních sítích se sice hodně mluví a kdekdo si myslí, že má s technologiemi problémy. V oficiálních seznamech duševních potíží bychom je však hledali marně. Fakt, že šestkrát za hodinu kontrolujete Facebook, ještě neznamená, že trpíte poruchou v medicínském slova smyslu.

Jedinou experty uznanou nelátkovou závislostí (tedy takovou, při níž se neužívají žádné návykové substance) doposud bylo gamblerství, které dokáže člověku zničit život stejně jako heroin, kokain nebo alkohol. Až nyní Světová zdravotnická organizace (WHO) na svůj globální seznam nemocí přidala další – závislost na počítačových hrách. Část odborníků z toho přitom vůbec není nadšená.

Hrát a hrát

Videohry vzbuzují ve veřejném prostoru odjakživa jisté znepokojení. Svého času se řešilo zejména to, zda stále krvavější střílečky u chlapců probouzejí sklony k násilí, dnes se zdá být tématem spíše ona závislost. Podle odhadů hrají na celém světě počítačové hry dvě ze tří dětí a dospívajících – a často před obrazovkou tráví dlouhé hodiny.

Stále nevyřešenou otázkou ovšem je, kdy se tahle vášeň mění v riziko. Odborníci se shodnou, že problematické případy rozhodně existují. Hráč ztrácí zájem o cokoli jiného, přichází o přátele a rodinu, živí se toasty s kečupem. Není schopen se ovládnout, odloučení od počítače u něj vyvolává abstinenční příznaky. V asijských zemích byly zaznamenány případy, kdy se podobní nešťastníci „uhráli k smrti“, zemřeli v…