0:00
0:00
Kultura6. 1. 20186 minut

Umění z pupíku

Proč svět přitahuje tvorba českých autorů vyšinutých z normy

Za oddanou službu věci umění. (Luboš Plný)
Autor: Milan Bureš

V roce 2000 ušetřil na cestování pražskou hromadnou dopravou 4638 korun. Jak to Luboš Plný tak přesně spočítal? V rámci svého uměleckého projektu Černý jezdec si totiž dokola cvakal jednu a tu samou jízdenku a do notýsku si zapisoval, kudy přesně jel a kolik by ho stálo, kdyby platil za nový lístek. Amatérský výtvarník pak svou guerillovou akci zakončil sebeudavačským dopisem dopravnímu podniku, ve kterém ho vyzval, aby tramvaje a metro oblepil letáky s jeho popisem, a když ho díky tomu nějaký revizor konečně chytne, dostane od něj za odměnu nejen pokutu, ale také originální fotku s podpisem.

Instituce odepsala, že jelikož jde o obchodní společnost, „nabídce na společný umělecký projekt, týkající se pouze Vaší osoby, nelze vyhovět“. Dnes tenhle oficiální dopis visí na výstavě Viva Luboš Plný! v holešovickém centru umění DOX. Název odkazuje k loňské gigantické kolektivní expozici Viva Arte Viva!, jíž se na Benátském bienále Plný účastnil jako vůbec jediný tuzemský autor přizvaný kurátory do reprezentativní mezinárodní přehlídky. Není to přitom jediný případ, kdy zdejší umělečtí outsideři „vyšinutí“ z českého výtvarného provozu oslovují zahraniční odborníky víc než jejich profesionální kolegové.

↓ INZERCE

Akademický model

Dnes šestapadesátiletý českolipský rodák se vyučil elektromechanikem a léta pracoval na dráze, než se přesunul do Prahy, aby si v ní přivydělával uklízením (kvůli diagnostikované simplexní schizofrenii je už od sedmadvaceti v…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc