Konec smetiště světa
Největší dovozce odpadu na planetě omezil import a bohatý Západ řeší, co s tím
Prvního dne tohoto roku došlo k události, jejíž popis zní celkem banálně: v Číně začala platit přísnější pravidla pro dovoz zahraničního odpadu. Byl to několik měsíců dopředu ohlášený krok, takže se nejednalo o žádnou senzaci. Přesto je první lednový den roku 2018 z pohledu nejlidnatější země světa přelomový. Čína totiž posledních třicet let fungovala jako místo, kde končila většina světového odpadu. Z USA, Evropy, Japonska či Jižní Koreje do čínských přístavů směřovaly nákladní lodě s kontejnery napěchovanými použitými plastovými obaly, starým papírem nebo kovovým šrotem. S tímto osvědčeným a oboustranně výhodným vztahem je nyní nejspíš konec.
Dívka, která dojala svět


Raketově rostoucí čínská ekonomika, jejíž úspěch byl od začátku postavený na exportu zboží, dlouhá léta potřebovala pro své naplno běžící továrny obrovské množství surovin. Substance jako plast, papír či měď z velké části získávala právě také zpracováním obsahu evropských či amerických popelnic. Bohatý svět se zase díky věčně hladové Číně výhodně zbavil milionů tun odpadků, pro něž neměl využití a které mu nepříjemně připomínaly jeho obrovskou spotřebu. Z Číny do Evropy putovaly lodě plné nových výrobků, na zpáteční cestu se kontejnery plnily odpadem. Objem plynoucí do Číny rychle narůstal – jak ukazuje databáze UN Comtrade, v letech 1995–2016 se zdesetinásobil ze 4,5 milionu tun na 45 milionů tun. Čína se tak stala největším dovozcem odpadů na světě, v roce 2016 odebírala zhruba polovinu všech…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu