Kdo povede Itálii?
Nejdůležitější evropská volební kampaň letošního roku právě začíná

Loni na jaře se komentátoři evropské politiky v jedné věci docela opakovali: pokud ve francouzských volbách vyhraje Emmanuel Macron, v Německu se u moci udrží Angela Merkel a v Itálii nenastoupí populisté, čeká eurozónu výrazný posun k další integraci. Macron je mezitím – díky vysloveně proevropské kampani – prezidentem a v čele příští německé vlády zřejmě zůstane i Angela Merkel. Zbývá tedy Itálie, třetí nejvýznamnější země eurozóny. Prezident Sergio Mattarella na konci prosince rozpustil parlament a spustil dvouměsíční volební kampaň, která skončí u hlasovacích uren 4. března. Právě tady se zřejmě rozhodne, zda bude loňská série pozitivních zpráv pro EU pokračovat.
Skeptici v čele


Některé zprávy, jež přicházejí z Apeninského poloostrova, znějí v tomto směru dobře. Ekonomika letos poroste o 1,5 procenta, to je nejlepší výsledek od vypuknutí eurokrize. Politika v minulých pěti letech působila navenek seriózněji než v časech permanentních skandálů Silvia Berlusconiho. Celé pětileté funkční období vládu vedla středolevá Demokratická strana: bývalý premiér Matteo Renzi proslul úsilím o zásadní reformu neefektivního politického systému, kterou však voliči koncem roku 2016 v referendu odmítli. Po jeho odchodu se do čela vlády postavil Paolo Gentiloni. Tento klidný a konsenzuální muž je momentálně nejoblíbenějším politikem v zemi.
Přesto vstup do italského volebního roku moc optimistický není. Plody mírného růstu se k většině občanů nedostaly, nezaměstnanost mladých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu