Referát o mléce

Mléko je lahodná bílá tekutina pocházející z rostlin, a to různých. Máma si v Mamacoffee dává sojové. Někdy k nám jezdí teta Věra a chodíme s ní do nákupáku. Máma říká, že je to slepice. Dává si mandlové, protože je to ve Starbucks novinka. Když máma a teta Věra nemají co říkat, vykládají mi, že mléko může být i z krávy.

Kravičky se pasou na loukách a z luk pak odtékají tuny dusíku a fosforu a kravám z vnitřností vycházejí tuny metanu. Anebo stojí pěkně v řadách ve velkokapacitních kravínech, kde nerezová pumpa pravidelně vycucne obsah jejich vemínek. Mléka je tedy dost. Dokonce stále víc, dojivost se zvyšuje, výtěžnost se zvyšuje, mléko je čím dál tučnější a výživnější. Prostě to, co si vždycky všichni přáli. Akorát už si to nepřejí.

Máma totiž říká, že ekologická zátěž spojená s pěstováním skotu je neakceptovatelná. Teta Věra si kroutí prstem ofinu a směje se. Také se změnil pohled na výživu, dodává máma: zvyšuje se podíl rostlinné složky, snižuje podíl živočišných tuků. A tak se mléka pije pořád méně. V sedmdesátých letech, za našich mladých let, říká máma, to bylo sto litrů na osobu ročně, teď je to sotva šedesát. Prodej a obliba rostlinných mlék naopak roste.

A jak se to mléko dělá? Rostlina se vymáčí, pak se to rozmixuje, přecedí, dochutí a pije. Má to bílou barvu, některá rostlinná mléka (například makové nebo mandlové) obsahují dokonce vápník jako kravské mléko. Ovesné má zase hodně vitaminu A a E, rýžové mnoho sacharidů a málo tuků. A jde ho udělat doma v…