Minecraft místo občanky
Není čas čekat, až to zařídí někdo shora. Příběhy o tom, jak vzít věci do vlastních rukou, naučit děti programovat a udělat z nich vítěze zítřejších dnů.
Pro rodiče, kterým už za týden začíná každoroční boj o upíchnutí dětí do odpoledních kroužků, zní taková nabídka až podezřele lákavě.
Kurz nic nestojí, probíhá na důvěryhodné univerzitní půdě, je na metru a děti od 10 do 15 let si tu od základů osahají programování, robotiku a základy elektrotechniky – tedy něco, čemu sice málokdo z nás dospělých pořádně rozumí, ale každý tak nějak tuší, že v dnešním přetechnologizovaném světě je dobré na tomto poli neztrácet krok.
Za kroužkem stojí dívčí spolek wITches, což je ryze dobrovolnické sdružení studentek ČVUT poháněných těmi nejčistšími úmysly – snahou pozvednout zájem o informatiku a zlomit u dětí a rodičů předsudky, se kterými se jako dívky musely samy při nástupu na techniku poprat.
„Řekněme, že je za tím radost dělat radost,“ říká Jitka Hodná, když má vysvětlit, proč kroužek existuje. Ve wITches je od začátku, tedy dva roky, a vede kurz s Lego roboty. Na ČVUT studuje kybernetiku a robotiku a celou fakultu líčí jako školu, která si zakládá na kvalitě a kde „je třeba fakt makat“. O to víc překvapuje to, co ona a její kolegyně samy od sebe vedle studia dělají. Kromě kroužku jsou to ještě jednorázové víkendové kurzy a letní kurzy, časem přibudou ještě workshopy pro učitele a on-line výukové manuály, aby odzkoušené kurzy wITches mohl okoukat kdokoli další.
Příběh z ČVUT dobře ukazuje, že možná není…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu