Kdo pohřbil Visegrád
Co přinesla první Macronova cesta do střední Evropy
Emmanuel Macron se minulou středu sešel jen s půlkou Visegrádské čtyřky – s Českem a Slovenskem – a ve zdejším tisku se rychle rozšířila zpráva, že francouzský prezident rozštěpil Visegrád. Druhá teze, probíraná politiky ve zpravodajských relacích, zněla, že Macron přijel Čechům a Slovákům vnutit francouzský národní zájem a ti si to nechali líbit. Jsou to závažné verdikty – a oba jsou pravdivé. Jen trochu jinak, než se může na první pohled zdát.
O kvótách ani slovo
Pokud Macron „zabil“ Visegrád, je to proto, že už před jeho příjezdem do Salcburku, kam dostali pozvánku od rakouského kancléře ještě Bohuslav Sobotka a Robert Fico, se jednota V4 nacházela ve vegetativním stadiu. Jde o dlouhodobý stav: středoevropská platforma, určená původně pro koordinaci členů při cestě do EU a NATO, funguje jako spolehlivý prostředník společného zájmu, jen pokud nějaký existuje. Před dvěma lety takto spojil V4 odpor proti uprchlickým kvótám, ale nelze mluvit o monolitu. Polsko se k boji přidalo až později, a první před několika týdny slezlo z kvótové barikády Slovensko, když se Fico rozhodl směrovat svoji eurem platící zemi k jádru EU. Tehdy nabídl do Bruselu, že země je připravená přijmout šedesátku uprchlíků.
Pokud tedy Macron pozval Čechy a Slováky a ti na to kývli, nejde o zradu V4. Orbán si pěstuje daleko čilejší vztahy s Ruskem než zbytek V4, Polsko shání spojence pro požadování válečných reparací po Německu a nikdo nemluví o české či slovenské „zradě“.
Francouzský…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu