Nové rozdělení Německa
Volební kampaň se rozjíždí a rozdíly mezi severem a jihem jsou ještě nápadnější
Když byl letos 1. července pohřben Helmut Kohl, jeho dědictví Němci souhlasně přijali: jizvy po rozdělení země na východ a západ se postupně hojí. Tato poledníková propast se tedy uzavírá, zvětšuje se však ta, která vede podél rovnoběžky.
Představte si, že by bylo Německo znovu rozděleno, tentokrát na sever a jih. Na jihu by byly Länder (země) Sársko, Porýní-Falc, Hesensko, Bádensko-Württembersko a Bavorsko z bývalého západu plus Durynsko a Sasko, dvě nejjižnější země bývalého východu. Hranice jižního Německa se severním Německem by vedla po čáře, které lingvisté říkají „uerdingenská linie“ a která odděluje tzv. horní a dolní dialekty němčiny.
Toto rozdělení by bylo rovnoměrné. Každé Německo by mělo polovinu obyvatelstva, pět z deseti největších městských oblastí a podobný poměr dosud stále chudších obyvatel bývalé NDR. A přesto by nové jižní Německo mělo lepší vyhlídky. Je to tím, že Němcům v jižních státech se daří lépe než těm v severních (viz graf Länder mléka a strdí). Chodí do lepších škol, snáze získávají práci, víc vydělávají a déle žijí, takže si to mohou také déle vychutnávat. Jejich vlády mají zdravější finance, proto více investují, na hlavu někdy až pětkrát víc. Podle nedávné studie Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) je na jihu „nápadně“ nižší zločinnost. A ještě ke všemu sídlí na jihu také nejlepší německý fotbalový klub – Bayern Mnichov.
Tento obraz však není uniformní. Vesnice v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu