Proč se učit anglicky

Masarykova univerzita v Brně vyplula z rybníčku na rozlehlý oceán: minulý týden oznámila, že napříště, od roku 2021, už se na ní habilitační práce budou psát výhradně anglicky nebo v jiném světovém jazyce. Kdo bude chtít mít docenturu z Brna, bude muset překročit hranice malého jazyka a vstoupit do prostředí, v němž jeho myšlenkám rozumí všichni. Především angličtina je dnes nezpochybnitelně univerzálním jazykem vědy. „Shodli jsme se, že v českém prostředí je prakticky ve všech oborech lokální komunita tak malá a provázaná osobními vazbami, že musíme proces hodnocení otevřít mezinárodní komunitě,“ citovaly Lidové noviny rektora univerzity Mikuláše Beka. A zdá se, že stejným směrem se posouvají i další české vysoké školy.

Jenom o pár dní dříve zazněla z Bruselu jiná slova. „Angličtina ztrácí pomalu, ale jistě svůj význam,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a následující projev pronesl francouzsky, prý proto, aby mu lépe rozuměli Galové. Ti se totiž právě chystali k volbám. V každém případě je z obou postojů cítit rozdílný pohled na věc. Neměli by čeští akademici své postgraduanty upozornit, že když teď Británie vystupuje z Evropské unie, měli by své bádání rovnou zakódovat do francouzštiny či němčiny, tedy jazyků věrných Evropanů? Předseda komise totiž očekávaný úpadek světového jazyka zdůvodnil právě fatálním rozhodnutím Britů v loňském referendu. Angličtinu tak v jeho očích na starém kontinentu vytěsní jiné jazyky.

Mercedes

Junckerovo…