New deal – ale ne pro všechny
Nový francouzský prezident chce restartovat Evropu a mnozí tvrdí, že bude posledním, než se zhasne
Z dnešního pohledu si v ten moment francouzští novináři vlastně nechali utéct sólokapra. Od oznámení výsledků voleb celý svět zkoumá Macronův přístup k Evropě a fascinovaně komentuje, že vyhrál s otevřeným požadavkem „více Evropy“ a na tribunu pro vítěze vystoupal za zvuků Ódy na radost, hymny Unie, a to vše ve chvíli, kdy si Francouzi přejí „méně Evropy“. Téměř polovina voličů prvního kola ostatně dala hlas politikům, kteří prosazovali rovnou odchod z poválečného příběhu kontinentu.
Svoje teze přitom Macron představil mnohem dříve – letos 10. ledna na půdě Humboldtovy univerzity v Berlíně. V té době ale nebyl favoritem soutěže o Elysejský palác a svůj patnáctistránkový projev přednesl před studenty v angličtině. Možná i proto jeho řeč francouzská média odzívala. Už v té chvíli by se ale z jeho slov dalo vytušit, o co přesně bude Emmanuel Macron usilovat a proč za sebou shromáždil energii, kterou nenašel v politologických sbornících.
Emmanuel Erasmus I.
Macronovo hnutí En Marche! (Vpřed!) přistoupilo k formulaci svého programu na poměry francouzské politiky poměrně neotřele. Na začátku nebyl stranický sekretariát. Ostatně v té době, loni po prázdninách, hnutí ani žádný sekretariát nemělo, byli tu jen stoupenci a dobrovolníci, kteří se přihlásili s pomocí. Macron je vyzval, aby šli za lidmi ve svém okolí a ptali se jich, co podle nich francouzský stát dělá špatně a kde a jakou si přejí změnu. Tyhle buňky dobrovolníků postupně vznikly ve více než třech…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu