Vláda s únosci jedná. Zaplatila již za dvě Češky unesené v Pákistánu

I když ministr zahraničí Lubomír Zaorálek minulý týden několikrát odmítl, že by vláda vyměnila pětici zmizelých Čechů v Libanonu za dva v tuzemsku vězněné teroristy, faktem je, že kabinet dělá s únosci obchody. Jak nyní zjistil Respekt, svědčí o tom i další ostře sledovaný případ dvojice žen, které se loni v březnu šťastně vrátily po dvouletém únosu v Pákistánu domů.

Podle informací Respektu vláda za Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou zaplatila šest miliónů dolarů, což je výrazně více, než o čem se dosud spekulovalo. Že se bude platit, rozhodla již předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Právě ta se začala v případu Humpálová a Chrástecká zabývat tím, co dělat, pokud únosci časem požádají o výkupné. Česko do té doby podobnou věc neřešilo, a tato otázka tak byla novinkou i pro politickou reprezentaci.

Citlivou věc od začátku probíral vždy jen užší okruh ministrů, předsednictvo tzv. Bezpečnostní rady státu, kde se projednávají nejcitlivější otázky národní bezpečnosti. Jak popisují tehdejší členové, vedla se mezi nimi diskuse, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedentu: teroristé pod vidinou peněz začnou unášet více Čechů a požadované částky budou šponovat stále výš.

„Ta diskuse nebyla jednoduchá. Převážilo ale to, že nikdo z nás si nechtěl vzít na zodpovědnost, že bychom mohli způsobit těm dívkám smrt,“ popisuje jeden z účastníků debat. „Shoda na placení tak byla nakonec jednomyslná.“ Kabinet si nechal udělat analýzu, jak který stát teroristům za své unesené občany platí a kolik. Z ní vyplynulo, že platí v podstatě všichni.

Ministři se nějakou dobu přeli s tajnými službami, kolik peněž na případné výkupné uvolní. Služby požadovaly vyšší částku – zprvu osm milionů dolarů za každou ženu, v přepočtu dohromady čtyři sta miliónů korun. Část peněz měla jít na pokrytí operací špionů přímo v terénu. Jak k sumě vedení služeb došlo, není zřejmé. Předsednictvo Bezpečnostní rady státu určilo každopádně konečný vyjednávací strop na deset miliónů dolarů za obě ženy.

Rozhodnutí, že platit se bude, převzala po odchodu Rusnokova kabinetu i nastupující vláda Bohuslava Sobotky. Právě za ní začali únosci vyjednávat o ceně. Několik týdnů měnili podmínky. Složitou konverzaci měli na starosti zástupci bezpečnostních složek, únosci žádali nejprve dvacet miliónů dolarů, částku pak snižovali. Ve finále přijalo předsednictvo Bezpečnostní rady státu rozhodnutí, že konečná suma bude šest miliónů dolarů za obě dívky. Převedení této částky nakonec vedlo k jejich propuštění.

Návrat do svobodné reality byl pro obě ženy těžký, lépe se s ním nakonec vyrovnala Antonie Chrástecká, která dnes pracuje v jedné z kladenských neziskovek. Hana Humpálová naopak převzala islámskou víru svých věznitelů, chodí zahalená v šátku a podle tajných služeb se loni na podzim pokusila ke svým únoscům vrátit. Byla však zastavena na turecké hranici a poslána zpět do Česka.

Respekt se pokoušel přes prostředníky Humpálovou zkontaktovat, ale vždy neúspěšně. Zakladatel facebookové stránky, jež vznikla na podporu obou dívek, říká, že s ní již není v kontaktu. Další známí, kteří s rodinami mluví, tvrdí, že Humpálová zpátky do Pákistánu nesměřovala. Turci jí jen z neznámého důvodu odmítli vstup do země, z čehož pak vzniklo, že chtěla utéct.

Proč by to turecké úřady dělaly a kam měla namířeno, už ale sdělit nechtějí. Služby a vládní úředníci přitom trvají na svém: tvrdí, že žena cítila „stesk“ po únoscích, k nimž si mohla vypěstovat pouto, a proto se vydala na cestu. Což zároveň v jejich očích představovalo nebezpečí, že by se mohla zradikalizovat, a představovat tak bezpečnostní riziko.

Podrobnosti ke kauze a další zjištění najdete v novém čísle Respektu.