Automaty daně neplatí

Když před šesti lety rozvlnila hladinu veřejného mínění v Německu debata o imigrantech, u nás panoval klid. V českých novinách se sice občas objevila zpráva o ztroskotání člunu s běženci někde u ostrova Lampedusa, ale nic se nezdálo ukazovat na to, že by se imigrace mohla stát předmětem trpce vedené diskuse, která se ocitne na praporech extremistů. Polemickou bouři tehdy v Německu rozpoutala kniha Deutschland schafft sich ab (česky vyšla pod titulem Německo páchá sebevraždu), ve které Thilo Sarrazin napsal, že země si podkopává základy prosperity kombinací nízké porodnosti a problematické imigrace.

Autor, člen představenstva Deutsche Bundesbank, senátor spolkové země Berlín a významný člen sociální demokracie, shrnul hlavní argumentaci takto: reprodukční míra 1,3 dítěte na ženu, kterou Německo zažívá už 40 let, znamená, že rodilých Němců je v každé generaci o třetinu méně; trend by je tedy časem vymazal z mapy. A protože platí, že vzdělanější, chytřejší a úspěšnější Němci mají méně dětí, klesá Německu inteligenční potenciál a s ním i potenciální výkonnost ještě rychleji než porodnost. To spolu s demografickým stárnutím ohrožuje výkonnost německé ekonomiky, její konkurenceschopnost a tím udržení životní úrovně.

Výjimky vytvářejí dějiny

Přistěhovalectví by mohlo být prospěšné, pokud by vzdělanostní a kvalifikační průměr imigrantů přesahoval německý průměr. Podle Sarrazina však platí, že imigrace z Dálného východu úroveň kvalifikace přijímající…