Brno na pouti do neznáma
Jihomoravští radikálové ukázali svaly a zakázali vlastizrádcům chodit do hospod
Podvečerem prvního zářijového pondělí táhne centrem Brna asi sedmdesátka mužů. Lidé se zvědavě zastavují, vykukují z hospod, aby si kráčející dav prohlédli. Pochodující skupina působí strašidelně: krátce vystříhaní, na svalnatých rukou a nohou tetování, oblečení zdobené nápisy Combat 44, poznávacím znakem pravicových extremistů. „Co se děje?“ ptá se udiveně starší muž, který právě vyšel z květinářství, jednoho z pochodujících. „Jdeme na Hollana,“ odpovídá svalnatec.
Ke kavárně U Tří ocásků, která loni mezi prvními zveřejnila, že se solidarizuje s uprchlíky přicházejícími do Evropy z válkou stižených zemí, jich dorazí asi čtyřicet. „Kde je Hollan?“ ptají se. Když náměstka primátora Matěje Hollana nenajdou, polepí kavárnu svými nálepkami a vydají se dál – k domu jeho rodičů. Ale radní není ani tam, tak si alespoň natáčejí dům na video. Další den se Brňané z videa natočeného organizátory svalnatého davu dozvědí, že jejich město se odteď změnilo: vládu v něm přebírají „slušní lidé“, zatímco „vlastizrádci“ uvidí, zač je toho loket.
Sport a umění
O tom, že se první zářijové pondělí může v Brně něco strhnout, věděli u Hollanů už od víkendu. V pátek totiž náměstka Hollana nepustila skupinka stálých návštěvníků do jeho oblíbené hospody U Poutníka s tím, že bude zbit, jestli půjde dovnitř. Hospoda se zahrádkou na nádvoří v historickém jádru Brna byla vždy místem srazu různorodých obyvatel, na pivo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu