Mistři a machři

Večer party a následující odpoledne si na projekcích doplnit vzdělání, co se točí od Jižní Koreje po Chile. Tak většinou vypadá z pohledu filmového fanouška karlovarský festival, příjemná a profesionálně zvládnutá akce na začátku léta. Pokud bychom soudili podle nabitých kinosálů a hudby dunící do čtyř do rána z party stanu u hotelu Thermal, pak festival coby kulturní podnik vzkvétá. Pohled do hlavní soutěže, která bývá u jiných festivalů výkladní skříní, ale znovu nabídl méně zářný obrázek přehlídky, jejíž 51. ročník skončil v sobotu.

Zatímco Berlín je politický a Cannes si prostřednictvím soutěže buduje profil prestižní autorské přehlídky udávající tón světové kinematografii, Vary s její pomocí posilují jen identitu „opravdového diváckého festivalu“. Výběr soutěžních snímků jako by se řídil představou o divácích, kterým je třeba sloužit vstřícnými filmy, aby za rok přijeli znovu. Letos na tomto vyznění měli podíl i dva čeští zástupci v soutěži, Vlk z Královských Vinohrad a Učitelka.

Asi není zcela náhoda, že jsou to snímky, skrze něž lze pojmenovat některé problémy současného českého filmu a které ukazují, že karlovarská soutěž cílí na dvě hlavní skupiny. Výstředností a vyhrocenými vztahovými dramaty na pověstné „batůžkáře“ – sem patří ruská Zoologie o ženě, jíž jednoho dne narostl ocas, nebo polské adolescentní Vlny. Středostavovskými dramaty pak na poklidné odrostlejší diváky.  Do takto narýsované soutěže oba české snímky dobře…