Odvolaný Petr Hlaváček: Muž, který chtěl revoluci?

Petr Hlaváček, muž, který měl hlavnímu městu vtisknout novou tvář, končí. Šéfa pražského Institutu plánování rozvoje (IPR) odvolali pražští radní. Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (za zelené) je důvodem nespokojenost radních s přípravou nového územního plánu - o čemž Hlaváček říká, že to nedává žádný smysl. Odemykáme v této souvislosti profil Petra Hlaváčka z letošního června - kdy se o jeho odvolání začalo vážně mluvit.

Česko má úžasnou schopnost věci nivelizovat a zahlazovat hrany. Což má svoje klady – a taky velké zápory.“ To, co může z úst architekta Petra Hlaváčka znít jako kavárenské filozofování o povaze jednoho národa, bude mít v českém hlavním městě brzy velmi reálný dopad. O hlavu současného šéfa pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) se teď hraje v pražské politice složitá hra a je možné, že bude toto úterý odvolán. V jádru sporu je otázka, jak moc nezávislá a volnomyšlenkářská má být městská organizace, v jejímž popisu práce je vymýšlení cest, kterými se metropole má ubírat. Tedy něco, co se úplně nekryje s pojmem „úředník“ u čeho se bez volnosti nikdo neobejde. Jaké má tedy tahle volnost v Praze hranice?

A kde je karburátor?

Dnes v Praze nikdo nerozporuje, že IPR městu prospěl a posunul ho směrem k civilizovanějšímu světu. Bývalý primátor Tomáš Hudeček do něho v roce 2013 přivedl mladé architekty a urbanisty se zahraničními zkušenostmi a rozhledem. To v kombinaci s koncem předchozí éry vlády ODS, kdy bylo pražské územní plánování synonymem neprůhledných spekulací se stavebními parcelami a sporných projektů typu tunel Blanka, přineslo modernější a otevřenější přemýšlení o městě. Hned dvě vládnoucí strany, ANO a Trojkoalice, na pražském magistrátě ale mají k jeho fungování velké výhrady a obě směřují na současného ředitele Hlaváčka.

Trojkoalici a především zeleným dlouhodobě vadí způsob, jakým IPR připravuje klíčový městský dokument, Metropolitní plán, jenž na dlouhé roky dopředu rozhodne, jak a kde se bude v Praze stavět. Týmu, který ho sestavuje, šéfuje architekt Roman Koucký, v oboru uznávaná osobnost, jež má ale zároveň pověst svérázného člověka, se kterým není snadné se domluvit. Ten se rozhodl – a současný ředitel Hlaváček ho v tom podporuje – ve zkratce řečeno připravit „ideální“ představu města, s argumentem, že se plán bude následující tři roky schvalovat a městské části, občané a jejich iniciativy budou mít dost času jeho detaily upravit podle svého.

„S městem se nedá takhle experimentovat,“ říká radní Petra Kolínská (SZ), která má územní rozvoj v gesci, „obyvatelé města musí mít větší možnost ovlivňovat plán teď, v době jeho vzniku.“ Kritici Kouckému vyčítají, že v plánu vidí cosi jako umělecké dílo, jež moc nehledí na lidi, kteří ve městě mají žít. Nespokojenost jde tak daleko, že by Trojkoalice byla nejraději, kdyby ho Hlaváček odvolal a přípravu svěřil někomu jinému. To ředitel odmítá. „Nikdo není nenahraditelný, ale Koucký je pro nás důležitý. Zbavit se ho by pro nás bylo jako dát pryč karburátor z auta,“ vysvětluje. Podle něj je představa, že se podaří napsat dokonalou a všem vyhovující verzi „na první pokus“, nerealistická. „Účelnější je připravit odvážnou verzi a pak postupně hledat kompromis.“

„Ředitel Hlaváček otevřeně mluví o revoluci, která se časem zmírní. Tohle uvažování není u materiálu, který určuje podobu města na dlouhá léta dopředu, namístě,“ namítá Petra Kolínská. Náměstkyně prosazuje, aby se příprava plánu už teď více otevřela občanům. Je proto připravená navrhnout Hlaváčkovo odvolání.

Procesy nastavit

Ředitele Hlaváčka chce odvolat i primátorka Adriana Krnáčová (ANO), ale z jiných důvodů. Podle ní Hlaváček IPR nedokáže řídit. Dokládá to auditem, jejž si rada nechala zpracovat firmou Ernst & Young, který došel k tomu, že ředitel neudělal dost pro to, aby zabránil případné korupci a manipulování zakázek, jak se tomu – podle auditu – dělo dříve. „To není vyloučené, že jsem neudělal všechno,“ říká k tomu Hlaváček, „rozdíl je v tom, že my nekorumpujeme a nic nemanipulujeme, proto to možná není tak akutní.“

Primátorce vadí i to, že IPR nefunguje jako běžná příspěvková organizace města nebo úřad, který by měl být schopný veškerou svou práci spolehlivě a vyčíslitelně vykázat. „Město do IPR ročně posílá tři sta milionů korun, občas ale víc než organizaci města připomíná ateliér fakulty architektury. Chtít důslednější je podle mě legitimní,“ argumentuje primátorka. Hlaváček říká, že takováhle atmosféra je samá podstata fungování institutu. „Nejsem autoritativní šéf. Snažím se lidi motivovat, jinak by také v IPR nemuseli vůbec pracovat,“ krčí rameny Hlaváček. A je fakt, že žádné masivní plýtvání a utrácení audit za současného vedení neprokázal.

Adriana Krnáčová má každopádně za případně odvolaného ředitele náhradu, kterou je její současný poradce Miroslav Holub. Projektový manažer a bývalý důstojník armády komunistického Československa se jednou neúspěšně ucházel o post ředitele (porazil jej právě Hlaváček) a primátorka si od něj slibuje, že jako „krizový manažer nastaví procesy“, než z výběrového řízení vzejde regulérní ředitel. Petra Kolínská tohle řešení nevylučuje.

O odvolání Petra Hlaváčka se rozhodne už toto úterý. Za ředitele se postavili v petici prakticky všichni pracovníci IPR, ale žádný hromadný odchod se v případě jeho konce nechystá. „Současný IPR se každopádně začne postupně rozpadat,“ myslí si zástupce ředitele Ondřej Boháč a podobně jako jeho kolegové upozorňuje na to, že výše naznačená „nespoutaná“ kreativita lidí z IPR je nutnou protiváhou „spoutaných“ městských úředníků. Jsou na variantu rozpadu úřadu radní připravení? Metropolitní plán má už teď zpoždění a je třeba ho schválit do roku 2020. Že by měla připravený tým lidí, který by současné tvůrce plánu nahradil, Petra Kolínská nepotvrzuje. „Ale jsem samozřejmě připravená nějak zajistit kontinuitu práce. To je nakonec to nejdůležitější.“