Šmejdi z Blesku

Není to tak dlouho, co bulvární deník Blesk sehrál velmi pozitivní společenskou roli, když rozjel kampaň proti firmám, které podvodnými praktikami tahají peníze z kapes seniorů. Kampaň se nesla pod sloganem „Boj proti šmejdům“. O to překvapivější je, že dnes se šmejdi usídlili v redakci Blesku, protože útočí na bezbranné děti.

Po pravdě řečeno, stále není moc jasné, proč se Blesk rozhodl vytáhnout do boje proti dětem s handicapem (jde o tzv. inkluzi), které chce vyhnat z normálních škol. Lze se jen domnívat, že deník vsadil na velmi oblíbenou strategii, že co v Česku není dokonalé, to musí pryč, takže doufá, že bude zavalen děkovnými dopisy svých čtenářů.

Na celé kampani je nejabsurdnější to, že kroky ministerstva školství nepřinášejí vlastně nic tak zásadně nového. Pokud děti zvládají výuku, mají právo studovat už nyní. Jde jen o to, že dosud školám chyběly prostředky, aby v případě nějakého handicapu žáků mohly studium zajistit. Ať už technicky či nějakou asistencí. Svým způsobem se tak spíše „brždění“ zdravých dětí oslabí.

Tu a tam zaznívá, že problémem budou děti s lehkým mentálním postižením. Když budou pomalé, budou komplikovat výuku. Tady je třeba připomenout, co říká většina odborníků: zapojení do klasických škol se bude týkat pouze těch dětí, které to zvládnou. Ani rodiče, ani škola a ani konzultanti většinou netouží po tom, aby bylo nějaké dítě vystaveno stresu, že je v prostředí, na něž z objektivních důvodů nestačí.

Všichni, kdo jsou kampaní Blesku (nebo ODS, která ústy svého stínového ministra školství Václava Klause ml. dokonce o postižených dětech mluví jako o parazitech) nadšeni, by si měli uvědomit, že jakmile jednou akceptujeme přístup „právo silnějšího“, už se to nezastaví. Proč vlastně máme mít důchodce, když se jim z našeho musí vyplácet důchody? Jsou pořád nemocní a sedí v tramvaji, zatímco my, těžce pracující, musíme stát.

Školy mají vzdělávat a do vzdělání patří i chápání vlastní role ve společnosti. A bude jen dobře, když se tu zakoření vědomí, že se má pomáhat, protože se to nakonec vyplatí nám všem.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor