0:00
0:00
Dopis z…12. 12. 20154 minuty

Dopis z Marinaledy

Španělská (komunistická) vesnice

Petra Dvořáková
Autor: REUTERS

Kamion mě opatrně vleče do čím dál ztracenějšího konce světa, andaluské vesnice, kterou zbytek světa považuje za ztělesnění levicové utopie. V Marinaledě žije okolo 2700 lidí a na své do extrému dovedené ekonomické soběstačnosti začala pracovat už před čtyřiceti lety. Dvě třetiny obyvatel tehdy neměly práci a zdejší farmáři nevlastnili žádnou půdu. Po deseti letech protestních pochodů, okupačních stávek a blokád silnic andaluská vláda přidělila Marinaledě 1200 hektarů půdy. Následně místní založili zemědělské družstvo a nezaměstnané ruce našly uplatnění na polích s olivami, artyčoky, fazolemi nebo rajčaty. Vypěstuje se tu dostatek plodin pro vlastní spotřebu i pro obchod, zvířata se zde stále nechovají.

Samospráva se týká i vzdělání. Funguje zde veřejná škola, kde studium podle andaluských osnov doplňuje povinná výuka zahradnictví a společenská výchova plná socialisticko-komunistických idejí. Vzdor španělským zákonům zde úplně zrušili policii, což místní návštěvníkovi vysvětlují důvěrou v „kolektivní vědomí“. Absence strážců zákona a soudního systému se nezvrhla v bezbřehou anarchii, kriminalita nestoupla a vesnička poslušně platí daně, proto stát k tomuto projektu zůstává shovívavý.

↓ INZERCE

Anarchistický ostrůvek se na první pohled od jiných andaluských vesniček příliš neliší. Proslulé graffiti připomínající sovětskou propagandu zastiňují běžné, neušmudlané bílé zdi nízkých domků. Chodím kolem neočesaných mandarinkovníků, a přestože mi řidič před příjezdem tvrdil, že zde…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články