Počítače pod kapotou

Když v roce 1995 poprvé vzlétlo tehdy nové dopravní letadlo Boeing 777, ovládaly ho kromě umění pilotů také čtyři miliony řádků programovacího kódu. Běžná počítačová hra jich dnes má asi dva miliony. A každé nově prodané auto jich obsahuje ještě dvakrát až třikrát tolik.

Moderní vůz je tedy vlastně počítač na kolech. Díky elektronice nabízejí auta řidičům více funkcí, spotřebují méně paliva, jsou bezpečnější, spolehlivější a méně znečišťují ovzduší. Nebo by to přinejmenším tvrdila reklamní brožura každé automobilky. Je to ale vždy pravda? Čím za chytrý software v autech platíme a jaká budoucnost nás v tomto ohledu čeká?

Raději nevypínat motor

Elektronika začala do motorů pronikat v sedmdesátých letech v Kalifornii. Los Angeles tehdy sužoval dusivý příkrov smogu z milionů automobilů. Tamní zákonodárci rozhodli, že každé auto prodávané v tomto americkém státě bude muset plnit určité limity spotřeby a emisí. Mezi první vozy vybavené počítačovou kontrolní jednotkou (ECU) patřil Oldsmobile Toronado automobilky General Motors z roku 1977. Mikroprocesor měl tehdy jediný úkol: přesně řídit zážehy svíčky v motoru a tím zefektivnit jeho chod.

Během pouhých pár let se procesory dostaly do většiny aut z produkce GM. V roce 1983 pak jistý Jonas Bereisa, inženýr koncernu GM, v jednom odborném časopise napsal, že se software stane nejdůležitějším faktorem v oblasti vývoje nových automobilových produktů. Nejspíš ani netušil, jak přesně předpověděl budoucnost.

Pronikání…