Pomalý spor o rychlý internet

Situace, že v oblastech kolem Jeseníku, Bruntálu či kdekoli jinde v zemi není možnost připojit se na tzv. rychlý internet, by měla být do pěti let v Česku passé.

Lidé i na malých vesnicích a ve všech dnes „vyloučených oblastech“ totiž mají mít do roku 2020 možnost stahovat si do svých počítačů takové množství dat, aby se mohli doma vzdělávat, pracovat odtud pro svého zaměstnavatele nebo i sami podnikat. Lépe by díky rychlé síti měly v těchto lokalitách fungovat samozřejmě také úřady.

Zní to dobře, jenže jak už to bývá, zatím se z plánu na rozvoj odlehlých oblastí a potažmo i konkurenceschopnosti celé ekonomiky, který vznikl už před lety na půdě Evropské unie a platí tak pro celou evropskou osmadvacítku, stala v Česku spíš ostrá bitva o celkem 14 miliard korun přislíbených eurodotací, než že by se něco začalo měnit.

Kvůli penězům i strategii rozvoje rychlého internetu se totiž střetla jak ministerstva průmyslu a vnitra mezi sebou, tak oba úřady s telekomunikačními firmami. Výsledkem proto zatím je předpokládané zhruba roční zpoždění příprav na samotné čerpání peněz, které přitom v jiných zemích EU už běží. Pokud by spory pokračovaly dál, Česko by o dotace nakonec mohlo přijít.

Ty miliardy jsou moje

Rychlý internet mají dnes u nás podle statistických údajů k dispozici zhruba dvě třetiny domácností. Zbytek ho buď nechce, anebo ho mít nemůže právě proto, že v dosahu není potřebná infrastruktura – určitý typ kabelu a přípojka, které vyšší rychlost přenosu dat…