Města začínají dávat chodcům a cyklistům přednost před motoristy. Městský život je potom příjemnější – a také zdravější.
Horká neděle, šest hodin ráno. V centru Gurgaonu, města na severu Indie, je živo. Děti stojí frontu na kola zdarma, aby se projely na čtyřkilometrovém úseku silnice, kam příštích pět hodin nebudou smět auta. Mladí šlapou do pedálů, fotografují si selfíčka, mezi nimi běhají muži a ženy ve středních letech. Na pódiu předvádějí mistři s černým páskem karate, v klidnějších zákoutích ulice se cvičí jóga. Davem se proplétá dopravní policista s majestátním knírem a udílí rady pro bezpečnost provozu.
Každotýdennímu setkání v Gurgaonu se říká Raahgiri („vezměte si ulice zpět“). Amit Bhatt založil v roce 2013 zelený think tank EMBARQ. Inspirovala ho ciclovía pořádaná v kolumbijském hlavním městě Bogotě, kde se o nedělích a svátcích zavře pro auta 120 kilometrů ulic. Takovéto akce jsou součástí hnutí, které se šíří po celém světě.
Sebevražedná komanda
Od Kantonu přes Brusel po Chicago se města začínají odvracet od snahy udržet auta v pohybu k usnadnění chůze, jízdy na kole, her v ulicích. Některé hlavní třídy se změnily v promenády pro pěší, jiné lemují cyklistické stezky. Byly sníženy rychlostní limity. Více než sedm set měst v padesáti zemích dnes provozuje systém sdílení jízdních kol. Jejich počet se za uplynulé tři roky zvýšil o polovinu.
Cyklisté a motoristé nikdy neměli chuť dělit se o cesty. Komik a milovník aut P. J.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
