Dopisy

ČESKÉ SNĚNÍ

RESPEKT 33/2015

MarekŠvehla přesně popisuje, jak jsme se po roce 1990 v případě výstavby dálniční sítě vydali po těžší cestě, ačkoli existovala i lehčí. Měli jsme totiž na vybranou. Buď furiantsky pokračovat v komunistickém plánu z dubna 1963 podle usnesení vlády ČSSR č. 286 a klopotně a draze budovat tisíce kilometrů velkokapacitních silnic, anebo podle návrhu Českého a Slovenského dopravního klubu z roku 1998 zkusit do roku 2010 postavit o téměř osm set kilometrů kratší dálniční síť s jasným cílem ochránit obce a města a cennou přírodu přeložkami a obchvaty a zajistit bezpečnou a plynulou jízdu všem řidičům prioritně cílenou modernizací stávající sítě.

Tento moderní námět dostal dokonce při hodnocení vlivů na životní prostředí v červnu 1999 souhlasné stanovisko MŽP. Avšak Zemanova vláda tuto koncepci v červenci 1999 svým usnesením č. 741 hodila do koše, takže dokončení plánu z roku 1963 se snad dočkáme do roku 2040. Podle návrhu z roku 1998 by tedy například České Budějovice byly dávno s dálniční sítí propojené silnicí R4 a R20, takže dálnice D3 by se asi „změnila“ jen na modernizaci silnice I/3.

Ovšem podobně velikášsky a nelogicky chceme nyní utratit desítky miliard korun na výstavbu vodní dopravní infrastruktury pro nákladní dopravu, která u nás prakticky neexistuje, a není tedy ani perspektivní, a to ještě nepočítám s kuriozitou typu kanál Dunaj–Odra–Labe.

Miroslav Patrik, předseda Dětí Země

A ZASE TY PSP…

RESPEKT 34/2015

Nechci hodnotit věcnou stránku pražských stavebních předpisů (PSP), nejsem architekt ani urbanista. Nechci hodnotit ani procedurální stránku projednávání a schvalování PSP, protože mám-li porovnat primátorku Krnáčovou a jejího náměstka Stropnického, nic lepšího než „jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet“ mě nenapadá. Spíš mě zaujal poslední odstavec článku, kde arogantní pragocentrismus vyvřel skutečně v hutné podobě, kterou rád vidí každý mimopražský čtenář stejně jako kaž-
dý čtenář pražský, pokud občas přemýšlí, odkud se určitá tenze mezi obyvateli Prahy a jiných částí Česka asi tak bere…

To, že by Praha přišla o možnost vydávat jako jediná v republice vlastní stavební předpisy, je líčeno jako těžká rána a nikde se nepíše o tom, jak je možné, že taková nerovnost vůbec kdy vznikla. Vždyť přece buď má být stavební zákon koncipovaný tak, že je naprosto obecný a každá obec může zohlednit vlastní specifika vlastní vyhláškou, nebo má být zákon pojatý tak, že ošetří potřeby obcí všech typů a velikostí a obecní specifické vyhlášky budou mít všichni zakázané. To snad nikdo soudný nemůže myslet vážně, volat po předpisech, které budou „ušity na míru Praze“ s tím, že zbytek republiky si musí vystačit s něčím jiným, asi tedy horším. A psát, že je špatně, že v Praze budou platit stejné předpisy jako v dvousethlavé obci, je dle mého stejný nesmysl jako psát, že pro lidi přes dva metry mají platit jiné daňové zákony než pro lidi pod metr šedesát pět.

Jindřich Kysela
polovina života v Praze, polovina v Brně 

Twitter:

Radoslav Augustýn: Už dva mesiace čítam @RESPEKT_CZ kompletne cez smartfón, cez ich app. A je to – úplne v pohode! #buducnostjejasna

Facebook ke speciálu