Růžová viagra přichází

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDAschválil kontroverzní lék na léčbu nízké sexuální touhy u žen. Pacientky však musí být předem varovány před možnými nebezpečnými vedlejšími účinky; některé z nich musí ještě farmaceutická firma před zahájením prodeje na doporučení úřadů odstranit. Schválení léku je považováno za milník, o který dlouho usiluje farmaceutický průmysl. Ten doufá, že se mu podaří zopakovat senzační úspěch léku na mužskou impotenci Viagra, který se v roce 1998 stal prvním schváleným lékem na erektilní dysfunkci. Při této příležitosti odemykáme  text z tištěného Respektu, který vývoj léku podrobně mapuje:

Americké lékárny se mohou těšit na skutečné žně. Už jen malý krok chybí k tomu, aby federální Úřad pro potraviny a léky (FDA) schválil do prodeje pilulku, o níž se mluví jako o přelomu v medicíně. Ještě žádné farmaceutické firmě nikde na světě se nepodařilo vyvinout lék na obtíže, jimiž trpí nemalá část současných žen.

Látku jménem flibanserin před pár týdny doporučil ke schválení expertní panel, konečné rozhodnutí úřadu se očekává v srpnu. A v mezičase se Američané přou, v čem onen přelom vlastně spočívá. Zda v tom, že ženy konečně dostanou preparát, který zvyšuje chuť na sex. Anebo spíš ve zjištění, že marketing farmaceutických firem dokáže protlačit na trh lék, který je nejen neúčinný, ale možná i nebezpečný.

Chuť na pilulku

Flibanserin objevili před pěti lety výzkumníci německé firmy Boehringer Ingelheim při hledání nových možností léčby deprese. Na ty sice látka příliš nezabírala, zdálo se však, že by mohla mít potenciál pro jiné obtíže. Starosti s nízkou sexuální touhou dnes přivádějí do ordinací řadu žen, jimž malý apetit působí partnerské problémy. Pro zvýšení náruživosti sice existuje řada lidových receptů a „zázračných“ potravinových doplňků, v praxi však pomáhá hlavně psychoterapie – pokud mají obtíže psychické důvody. Nikde na světě dosud nebyl schválen lék, který by libido prokazatelně stimuloval na chemické bázi.

Farmaceutické firmy tuší v oblasti sexuálních poruch zlatou žílu. Ostatně ne náhodou je jedním z pohádkových příběhů téhle branže objev viagry, která od roku 1998 vydělává koncernu Pfizer téměř 40 miliard korun ročně. Nelze s jistotou říct, zda by ženská obdoba modré pilulky  úspěch zopakovala, ale odhaduje se, že účinné afrodisiakum může utržit  i 30 miliard korun ročně.

Německá rodinná firma Boehringer Ingelheim se tak nebránila, když se jejímu novému patentu začalo přezdívat „růžová viagra“. Po prvních testováních, v nichž flibanserin vykazoval jistou schopnost zvyšovat sexuální touhu u žen, uspořádala opulentní setkání v Paříži, kam pozvala gynekology a sexuology z celé Evropy. Do konferenčního sálu je svážely limuzíny a řečníci se snažili lékaře přesvědčit, že drží v ruce revoluční pilulku, která zásadně změní léčbu ženských obtíží. Nicméně marketing na starém kontinentě příliš nepomohl. Když se lék dostal do oficiálního schvalování, úřady jej k prodeji nepovolily. Dostupné studie neprokázaly podle regulátorů dostatečnou účinnost, zato vedlejší účinky převyšovaly obvyklou míru. Němci pak patent prodali americké firmě Sprout, jež se rozhodla zkusit štěstí za oceánem.

Omdlévat touhou

Srovnání flibanserinu s viagrou sice dobře zní, ale věcně moc nesedí. Preparát na léčbu poruch mužské erekce dělá čistě technickou práci, totiž zvyšuje prokrvení penisu. Nijak neovlivňuje sexuální touhu, pomáhá jen pánům, kteří chuť na sex už mají, ale jejich výkonný orgán neslouží tak dobře, jak by chtěli. Viagra a další podobné léky se užívají jednorázově před zamýšleným aktem.

Flibanserin se chová jinak. Ovlivňuje chemickou rovnováhu v mozku tím, že reguluje produkci neuropřenašečů zodpovědných za naše emoce a prožívání. Zjednodušeně se dá říct, že podporuje tvorbu dopaminu, který sexuální vzrušení vyvolává, a naopak brzdí serotonin, jenž ho potlačuje. Žena musí lék užívat denně, účinek „nabíhá“ postupně několik týdnů jako u antidepresiv.

Základní pochybnost, již se flibanserinu doposud nepodařilo vyvrátit, ovšem zní, zda lék nějaký účinek vůbec má. Studie, o kterou firma své tvrzení opírá, prokázala jen velmi malý nárůst sexuálního apetitu. Ženy s poruchou sexuální touhy, jež flibanserin užívaly, si dopřály v průměru o necelou jednu soulož měsíčně navíc oproti účastnicím polykajícím placebo. To není mnoho; obhájci ovšem říkají, že někdy se i jedna horká noc počítá. Pokud žena normálně souloží dvakrát ročně, je šestinásobný nárůst celkem slušným zvýšení kvality života.

Daň z takového šestinásobku nicméně není zanedbatelná. Při užívání lék prokázal výrazné vedlejší účinky, hlavně pocity slabosti, nízký krevní tlak, únavu a omdlévání. Neprozkoumaným terénem, kde odborníci předpokládají další problémy, zůstává jeho kombinace s alkoholem, jenž k radovánkám ve dvou často patří. Právě z těchto důvodů vpuštění léku na trh  po Evropě zamítl také americký FDA – a to hned dvakrát.

„Základní otázkou je, zda pozorovatelný účinek převažuje nad riziky této léčby,“ napsali v rozhodnutí jeho odborníci. A sami si odpověděli, že nepřevažuje. Firma Sprout, která do uvedení flibanserinu na americký trh investovala už 50 milionů dolarů, ale dostala šanci zkusit štěstí ještě jednou, pokud doplní další podklady. Sprout svůj lék přihlásil ke schválení potřetí letos na jaře. A tentokrát se rozhodl neponechat nic náhodě.

26 : 0

„FDA povolil 26 léků pro léčbu mužských sexuálních poruch, pro léčbu ženských ale nepovolil dosud žádný. Je načase to změnit.“ Tenhle slogan jednoho z aktivistických webů, které se zapojily do boje za schválení léku, dobře ukazuje strategii, jež firmě nakonec přinesla úspěch: z prosazení flibanserinu se podařilo udělat téma boje za ženskou rovnoprávnost. Onen poměr 26 : 0 se stává srozumitelným heslem kampaně, která tvrdí, že výzkumníci a regulátoři sexuální problémy žen trestuhodně přehlížejí. A co víc – dvojí zamítnutí FDA ukazuje, že dokonce jejich léčbě machisticky brání.

Navenek to vypadá, že tenhle hlas v debatě zaznívá od feministek a nezávislých ženských organizací, ale v pozadí kampaně stojí sám výrobce flibanserinu. Koncern Sprout rozjíždí masivní mediální kampaň a nabízí novinářům příběhy žen, kterým lék zásadně pomohl ke znovunabytí náruživosti. Jedna taková účastnice testování se například ženskému magazínu Marie Claire svěřuje, že si po spolknutí růžové pilulky dávala se svým manželem v pracovní době dostaveníčka v hodinovém hotelu.

Petice za schválení léku postupně nasbírá 40 tisíc podpisů a na veřejné slyšení FDA v předvečer třetího schvalování dorazí skupina žen, kterým firma platí cestovní náklady. Podle komentáře v deníku Los Angeles Times „vypadají, že byly trénované, aby žádaly na své obtíže farmakologické řešení“. Kampaň postupně přesvědčí i 11 kongresmanů, kteří otevřeným dopisem žádají FDA, ať růžovou viagru konečně přijme.

Vztahové příčiny

Mnozí sexuologové přitom upozorňují, že argumenty pro lék jsou často účelově ohýbané. Onen vysoký počet přípravků na posílení erekce, jenž má vytvářet genderovou nerovnost, tvoří ve skutečnosti 26 různých obchodních značek pro čtyři základní látky, které pracují na jednom principu – vhánějí do penisu více krve. Ani pro muže neexistuje žádný lék posilující touhu, v tom jsou si obě pohlaví rovna.

Kampaň také nadsazuje počty žen, jež mají nízkou sexuální touhou trpět. Opakovaný údaj, že jde o 40 procent Američanek, vychází z 20 let staré studie, v níž ženy odpovídaly na obecnou otázku, zda mají nějaký problém v sexu. Ta nepodstatnější námitka, která padá, pak říká, že myšlenka farmakologické léčby sexuálního nechutenství je v základu pochybná.

Zákonitosti fungování ženské sexuality jsou totiž mnohem komplexnější než té mužské. Ženy méně reagují na vizuální podněty, nevzruší se tak rychle a spontánně. Naopak chuť na sex u nich častěji odráží jejich psychické rozpoložení, okolnosti situace, očekávání od partnera, míru stresu nebo vztahový (ne)soulad. Představa, že ženu dokáže nabudit pilulka regulující nervové vzruchy, připadá mnohým odborníkům nesmyslná. „Osobně si myslím, že to nemůže fungovat,“ říká přední český sexuolog a gynekolog Zlatko Pastor. „Tyhle poruchy mají téměř vždy vztahové příčiny.“

A mnozí jeho západní kolegové jsou ještě příkřejší. „Jako profesionální sexuoložky a obhájkyně ženských práv jsme zděšeny zneužitím jazyka rovnoprávnosti v zájmu potenciálních miliardových zisků,“ napsaly ve společném kritickém komentáři pro Los Angeles Times Nizozemka Ellen Laanová a Američanka Leonore Tieferová.

Poradní panel odborníků FDA ovšem nakonec letos v červnu dospěl k jinému závěru. Potvrdil sice, že lék má jen slabé účinky a významná rizika, ale při hlasování převážil názor, že některým ženám pomoci může a je potřeba konečně dostat do lékáren preparát, který problémy žen aspoň nějak řeší. Panel tedy schválení doporučil. Definitivně o něm rozhodne FDA v srpnu – zpravidla však názor svých poradních orgánů potvrzuje.

Kritici to vnímají jako vítězství účelové manipulace nad vědeckými principy, optimisté se radují, že genderové skóre sexuálních preparátů se konečně posunulo aspoň na 26 : 1, a doufají, že první vlaštovka strhne další výzkum.

Vypadá to, že ženy se konečně dočkaly své viagry. Má jen drobný nedostatek – moc nefunguje.