Editorial: Jak se neztratit v informacích

Porovnáváme-li náš současný život s životy předků, statistika zpravidla ukáže nárůst spotřeby prakticky čehokoli. Jíme víc jídla, utrácíme víc peněz, potřebujeme víc přírodních zdrojů, cestujeme na delší vzdálenosti. Platí to i pro přísun informací – podle výzkumu univerzity v kalifornském San Diegu jich průměrný obyvatel západní polokoule zkonzumuje třikrát víc než před padesáti lety.

Vzhledem k rychlému rozvoji internetu to není až takové překvapení. Zatímco před pár lety byla ovšem digitální revoluce především oslavována, dnes se ukazuje, že informační hojnost má – stejně jako spotřeba oblečení, pšenice nebo benzinu – své dvě tváře. Můžeme ji považovat za jednu z příčin blahobytu, díky níž jsme svobodnější, lépe se vyznáme ve světě a snáze naplňujeme svá přání. Ale také si stěžovat na zahlcení nepotřebnými zprávami, které nás unavuje, rozptyluje a ve výsledku činí zmatenějšími než naše předky odkázané ještě nedávno na jedny ranní noviny.

Jak už to bývá, pravda je někde uprostřed. Digitální éru nemá smysl velebit ani proklínat, hlavní je naučit se v ní správně žít. Kolega Tomáš Lindner v titulním textu tohoto čísla zjišťuje, jak na to. A dospívá k logickému závěru – v každé nepřehledné džungli člověk potřebuje průvodce.

Schopnost vyznat se a vytáhnout ze záplavy dat užitečné informace dnes dobře živí spoustu takových průvodců. Jde o firmy i soukromníky, kteří prodávají na míru střižený výběr médiím, sportovním klubům či třeba tajným službám. A nejde jen o tvůrce vysoce sofistikovaných algoritmů, jež dokážou z ekonomických zpráv poznat, která firma má finanční potíže, nebo v arabských textech na síti identifikovat riziko terorismu. Své filtry potřebují také běžní příjemci zpráv. K utvoření vlastního názoru na krizi na Ukrajině nebo roli Andreje Babiše v politice nepomůže, pokud si k tématu přečteme všechno, co kdo napíše, ale když si najdeme informační kanály, kterým věříme.

Ambicí Respektu vždycky bylo pracovat jako důvěryhodný průvodce svých čtenářů. Snad se nám to daří i v tomto čísle. Kromě Tématu o informační záplavě na str. 58–64 zde najdete také analýzu sporu o politické náměstky (str. 15 a 19–22), příběh bezdomovce, který se stal milionářem (str. 38–40), nebo text o nových vědeckých objevech v oblasti dědičnosti (str. 75–78).

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

Petr Třešňák,

zástupce šéfredaktora