0:00
0:00
24. 8. 20143 minuty

Editorial: Jak se neztratit v informacích

Podle průměrný obyvatel západní polokoule zkonzumuje třikrát víc dat než před padesáti lety

tresnak
Autor: Respekt

Porovnáváme-li náš současný život s životy předků, statistika zpravidla ukáže nárůst spotřeby prakticky čehokoli. Jíme víc jídla, utrácíme víc peněz, potřebujeme víc přírodních zdrojů, cestujeme na delší vzdálenosti. Platí to i pro přísun informací – podle výzkumu univerzity v kalifornském San Diegu jich průměrný obyvatel západní polokoule zkonzumuje třikrát víc než před padesáti lety.

Vzhledem k rychlému rozvoji internetu to není až takové překvapení. Zatímco před pár lety byla ovšem digitální revoluce především oslavována, dnes se ukazuje, že informační hojnost má – stejně jako spotřeba oblečení, pšenice nebo benzinu – své dvě tváře. Můžeme ji považovat za jednu z příčin blahobytu, díky níž jsme svobodnější, lépe se vyznáme ve světě a snáze naplňujeme svá přání. Ale také si stěžovat na zahlcení nepotřebnými zprávami, které nás unavuje, rozptyluje a ve výsledku činí zmatenějšími než naše předky odkázané ještě nedávno na jedny ranní noviny.

↓ INZERCE

Jak už to bývá, pravda je někde uprostřed. Digitální éru nemá smysl velebit ani proklínat, hlavní je naučit se v ní správně žít. Kolega Tomáš Lindner v titulním textu tohoto čísla zjišťuje, jak na to. A dospívá k logickému závěru – v každé nepřehledné džungli člověk potřebuje průvodce.

Schopnost vyznat se a vytáhnout ze záplavy dat užitečné informace dnes dobře živí spoustu takových průvodců. Jde o firmy i soukromníky, kteří prodávají na míru střižený výběr médiím, sportovním klubům či třeba tajným službám. A nejde jen o tvůrce vysoce sofistikovaných algoritmů, jež dokážou z ekonomických zpráv poznat, která firma má finanční potíže, nebo v arabských textech na síti identifikovat riziko terorismu. Své filtry potřebují také běžní příjemci zpráv. K utvoření vlastního názoru na krizi na Ukrajině nebo roli Andreje Babiše v politice nepomůže, pokud si k tématu přečteme všechno, co kdo napíše, ale když si najdeme informační kanály, kterým věříme.

Ambicí Respektu vždycky bylo pracovat jako důvěryhodný průvodce svých čtenářů. Snad se nám to daří i v tomto čísle. Kromě Tématu o informační záplavě na str. 58–64 zde najdete také analýzu sporu o politické náměstky (str. 15 a 19–22), příběh bezdomovce, který se stal milionářem (str. 38–40), nebo text o nových vědeckých objevech v oblasti dědičnosti (str. 75–78).

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

Petr Třešňák,

zástupce šéfredaktora


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články