Smutněji u Huberta

Opravdu nekandiduji proti Martinu Kubovi. Mým cílem je vytvořit v jihočeské ODS konkurenční prostředí. Chci prostě politickou soutěž.“ Muž, který pronáší tato slova, si dává záležet, aby z nich nebyl cítit náznak konfliktu. I když viděno zvenku, měl by být. Bývalý nepříliš výrazný předseda evropského výboru Poslanecké sněmovny Jan Bauer, nyní právní a ekonomický poradce v Prachaticích, je jediný člověk, který stojí Martinu Kubovi v cestě za obhájením postu předsedy jihočeské ODS (volba se koná necelý týden před bojem o křeslo předsedy celé partaje). Jako úřadující šéf strany a bývalý ministr průmyslu by měl být Kuba logickou volbou. Jenže není. Jihočeská ODS je dnes možná nejlepší ukázkou mizerie ODS a její krkolomné cesty ke změně. A velkou roli v tom hraje právě Martin Kuba.

Bod zlomu

Stačí se podívat na několik čísel. Po listopadu 2008, kdy si Kubu jako velmi loajálního a schopného člověka prosadil do čela jihočeské ODS její neformální vládce Pavel Dlouhý z Hluboké nad Vltavou, expředsedou Topolánkem kdysi zařazený mezi známé stranické kmotry, padá strana v regionu skoro volným pádem. V městských volbách v Českých Budějovicích v roce 2006 získala přes 46 procent hlasů, v roce 2010 pouze 15 procent. V krajských volbách 2008 měla ODS bezmála 30 procent hlasů, předloni už jen 12, což byl kromě Prahy největší propad občanských demokratů ve volbách do krajů. V parlamentních volbách loni získala ODS na jihu Čech osm procent a sám Kuba se do parlamentu vůbec nedostal.

Jak známo ODS padá v posledních letech v celém státě, úpadek jihočeské odnože ale začal podle volebních výsledků dřív – už v roce 2010, kdy Česko začalo řešit problém tzv. kmotrů, kteří ze zákulisí chod ODS do značné míry řídili. Tehdy se také začalo psát o Pavlu Dlouhém, formálně místostarostovi Hluboké a funkcionáři v jihočeské agrární komoře. V reálu ovšem středobodu mocné klientelistické sítě soustředěné kolem místní agrární a myslivecké lobby.

Když Respekt v létě 2010 po Dlouhého vlivu pátral, našel zde podivný svět strachu a nadbíhání muži, který zbohatl prostřednictvím manipulací s pozemkovými restitucemi a za nímž se do jeho neformální kanceláře v hlubocké restauraci Hubert nebo na hony sjížděla veškerá místní honorace včetně ředitele krajské policie. Dlouhý spolehlivě ovládal jihočeskou ODS, měl kamarády v ostatních stranách, měl své lidi ve vedení města, kraje či v úřadě administrujícím evropské dotace. Jenže v komunálních volbách na podzim 2010 se Budějovičtí vzepřeli a Dlouhého a Kubova ODS utržila zmíněnou drtivou porážku.

Pokud tedy dnes máme zjišťovat, jak se ODS pod vlivem volebních debaklů proměňuje, jsou České Budějovice a restaurace Hubert vhodným místem.

Nebude to o projevech

ODS teď sedí v českobudějovickém zastupitelstvu v opozici bez vlivu na chod magistrátu. Na jednání občas zavítá i Martin Kuba, s primátorem Jurajem Thomou, nejznámějším odpadlíkem ze staré ODS, ale pořád nejsou schopni normálně komunikovat. Thomovo vedení odvolalo jednoho z nejbližších Dlouhého lidí z vedení teplárny, hlavně však zprůhlednilo systém zadávání veřejných zakázek, takže zásada „Kdo chce zakázku od města, musí k Hubertovi“ už v Budějovicích a okolí neplatí.

Thoma vede celkem fungující koalici svého hnutí, ČSSD a TOP 09, narazil nicméně na nečekané překážky. Ve své kanceláři našel loni odposlouchávací zařízení ukryté za těžkým trezorem, policie ale tvrdí, že nedokáže zjistit, kdo zařízení instaloval a ovládal. Kromě toho Thoma čelí trestnímu stíhání za podpis (doporučený magistrátním právníkem) jedné z mnoha zakázek. Státní zástupce obvinění už jednou odmítl, policie jej však zase vrátila do hry.

Dlouhého lidé se mezitím museli stáhnout i z vedení krajského úřadu včetně pozic administrujících evropské fondy, odkud museli odejít kvůli trestnímu stíhání za údajné manipulace při rozdělování peněz. I proto už v jižních Čechách neplatí ani další pravidlo: „Kdo chce mít šanci na získání evropské dotace, musí si nechat zpracovat žádost firmou G-Project z Hluboké.“

Pryč jsou tedy časy, kdy před stolem Pavla Dlouhého u Huberta stál ve frontě mezi jinými „klienty“ i českobudějovický primátor, aby se mu hlubocký místostarosta vyjádřil k programu městské rady. U Huberta sice Dlouhý stále „úřaduje“, kohorta lidí, jež se u něj střídá, teď ale není tak početná a respekt vzbuzující. Jak glosuje jeden ze znalců místní politické scény, známí lidé se mnohem víc než dřív bojí, aby je někdo s Dlouhým nevyfotil.

Pavel Dlouhý se zkrátka do značné míry musel stáhnout z Českých Budějovic, odešel i z výkonné rady ODS. Depresemi z toho ovšem zřejmě netrpí. Pořád je formálně místostarostou Huboké, to znamená i šéfem městské policie, což se hodí vzhledem k jeho častým opileckým jízdám autem, o nichž si povídá celá Hluboká. Také hlubocká ODS v posledních volbách spadla (z 35 procent na 23), přesto ale s přehledem vyhrála volby. Pořád tak drží ruku nad městským rozpočtem a všemi významnějšími akcemi, jež se tu dějí. Minimálně Hlubočtí, kteří stále při rozhovorech trvají na anonymitě, jsou přesvědčeni, že Dlouhý tady dodnes všechno řídí. Ostatně jeho obliba má své pochopitelné důvody. Dlouhý dál přispívá desetitisíci na místní spolky a loni v létě pozval na velkolepou oslavu svých šedesátin na hlubockou koňskou farmu stovky místních lidí včetně řadových zaměstnanců komunálních služeb.

Dlouhý také dál sedí ve správních radách několika jihočeských firem (například Rybářství Třeboň), kde je zřejmě významným, ale skrytým akcionářem. Jeho pověstný vliv na mimobudějovické buňky ODS v kraji se pomalu drolí, českobudějovickou organizaci však pořád pevně ovládají jeho lidé v čele s Kubou. A podstata jihočeské ODS platná už řadu let, kdy Kuba a jeho kamarádi podezřele nabírali desítky nových členů, se nezměnila. Noví lidé do jihočeské ODS nepřicházejí a Dlouhým ovládaná českobudějovická buňka má nadále tolik členů, že přehlasuje zbytek kraje.

Naděje Jana Bauera coby jediného nositele změny tedy není velká. „Vím, že volba jihočeského předsedy nebude o kandidátských projevech, ale o číslech,“ pokyvuje hlavou Jan Bauer. „Pokud českobudějovická organizace bude hlasovat jednotně, nemám šanci.“