Grantová loterie

Z vlastní práce pro vědecké grantové agentury mohu potvrdit pravidlo, že existuje kritická hranice úspěšnosti, pod kterou se z více či méně férové soutěže o granty stává pouhá loterie. Obvykle třetina přihlášených projektů nestojí za nic, druhá je jen průměrně zajímavá a třetí je opravdu dobrá a bylo by správné ji financovat. Ideálně by tak úspěšnost týmů hlásících se o peníze na výzkum měla být kolem třiceti procent. V dřívějších letech Grantová agentura ČR tohoto čísla dosahovala, v poslední době ale kleslo na polovinu. Velikost grantů se totiž kvůli nešťastnému byrokratickému opatření, které umožnilo zahrnout mzdy klíčových vědců do rozpočtu projektů, výrazně zvětšila. V Česku navíc vznikají díky strukturálním fondům EU nová velká vědecká pracoviště. Jejich dlouhodobý chod by měl být z velké části financován Grantovou agenturou ČR, jíž ovšem není odpovídajícím způsobem navyšován rozpočet. O stejnou kost se tak pere čím dál větší množství psů, a není proto divu, že začíná být víc a víc ohlodaná.