Kdo bude psát historii
Británie se připravuje na otevření pracovního trhu pro Rumuny a Bulhary
Čtvrť Page Hall v severoanglickém Sheffieldu není úplně nejlepší místo pro podvečerní procházku. Ani jedna jediná kavárna, kam by se člověk mohl schovat před ledovým větrem. Pár ošuntělých krámků s rychlým občerstvením a obchůdky s potravinami, které nabízejí středoevropský sortiment. Je půl osmé večer, na chodníku se povaluje několik matrací a pár kusů rozbitého nábytku a mezi tím pobíhají malé romské děti. Tohle rozhodně není všední obrázek průměrného britského města. Podle britského, a to nejen bulvárního, tisku je Page Hall dokonce „frontovou linií“ problémů současné ostrovní imigrace. V posledních měsících dorazily do Sheffieldu řádově stovky Romů z osad východního Slovenska. Jejich zvyk hlučně na ulici debatovat nebo si kopat s míčem podle libosti narazil u místních na totální nepochopení. K otevřeným konfliktům tu zatím nedošlo, ale napětí na ulicích (především mezi nově příchozími a místní pákistánskou komunitou) by se místy dalo krájet. „Říkám jim, že tady nejsou na vesnici, že tady neplatí, že se každý zná. Oni vůbec netuší, co znamená žít ve městě,“ popisuje nové sousedy, zvyklé na domy bez vody a elektřiny, Miroslav Šándor. Přátelsky a současně trochu nesměle působící muž přijel do Sheffieldu také z východního Slovenska. Jenže dorazil už v roce 2004 hned po vstupu své země do Evropské unie a otevření britského pracovního trhu. Od té doby má nepřetržitě práci, jeho děti se dobře učí a Miroslav umí výborně anglicky.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu