Život Zbyňka Hejdy, který se v sobotu 16.11. po třiaosmdesáti letech uzavřel, byl příznačný, ale v mnohém také netypický pro svoji dobu. Pocházel z rodiny spjaté s Vysočinou a vyrůstal v Hradci Králové. Jeho otec, ruský legionář a prvorepublikový levičák, zemřel na počátku okupace. Syn z úcty k jeho památce vstoupil hned po válce do KSČ, vystudoval historii a fi - lozofi i na Univerzitě Karlově, ale s režimem se brzy rozešel. Přispěl k tomu katolický intelektuál Jiří němec, s nímž se spřátelil na vojně. Od roku 1964 působil Hejda v redakci časopisu tvář, opakovaně zakazované platformě nekomunistické kulturní opozice. Po roce 1969 byl propuštěn ze zaměstnání a pracoval pak v antikvariátu, odkud jej po podpisu Charty 77 také vyhodili. Až do roku 1989 se živil jako domovník. Kvůli činnosti ve Výboruna obranu nespravedlivě stíhaných (VOnS) jej často vyslýchala Státní bezpečnost.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
