Dopisy

VÍTĚZSTVÍ ÚSTAVŮ

RESPEKT 38–39/2012

Mnoho z nás nemusí s názory, popřípadě vyjádřením plynoucím z úst našeho prezidenta Václava Klause souhlasit.

Přesto bychom neměli zapomínat na ten vzácný jev ve společnosti, tedy že ať souhlasíme nebo ne, obojí nás vede k přemýšlení. A zdá se, že víc k přemýšlení vede náš nesouhlas než souhlas. Tématem dneška se stala otázka, jak naložit s dětmi bez rodičů.

Ať mě tato otázka pálí sebevíc, považuji za odpovědnost odpovědných zaobírat se pěstounskou péčí se špetkou mateřské moudrosti. Pěstouni jsou potřeba, mnohé děti je potřebují, ale neuchylujme se k jásání pro zákon, který z mateřské péče o dítě učiní legální obchod s dětmi. Jinak si slova paní Čápové nedovedu vysvětlit: „Proměna [pěstounství] v obživu může přilákat další zájemce.“

Prosím o trochu té lásky. Jde o děti.

Radek Reichert

ANKETA

RESPEKT 38–39/2012

K neskutečným slovům premiéra Nečase o dalajlamismu jsem se už nechtěl vracet. Vyjádření Alexandra Vondry pro časopis Respekt mě však nutí vyjádřit se ke zmiňovanému setkání s dalajlamou v době, kdy jsem byl předsedou vlády. 

Nejprve musím razantně odmítnout Vondrovu kritiku, že jsem poškodil vztahy s Čínou. A to ještě z touhy „být viděn“ po boku slavné osobnosti. Je to lež. O setkání s dalajlamou mě tehdy požádal Oldřich Černý, organizátor konference Forum 2000 a přítel Václava Havla. Rád jsem souhlasil. A s ohledem na citlivost této věci pro čínskou stranu jsem zvolil setkání soukromé, v Kramářově vile, a bez médií.

Mimochodem, stejným způsobem a na stejném místě proběhlo setkání mezi dalajlamou a Mirkem Topolánkem v době, kdy byl Alexandr Vondra členem vlády. Tehdy neprotestoval. 

Vyvolávání umělých problémů našim obchodním vztahům s Čínou opravdu neprospěje a stejně tak neprospěje ani obráncům lidských práv v Tibetu.

Jan Fischer

170 ORAZÍTKOVANÝCH HRDINŮ

RESPEKT 38–39/2012

Článek Tomáše Sachera považuji za velice potřebný k otevření diskuse o způsobu hodnocení hrdinů protikomunistického odboje. Sám jsem osudy politických vězňů studoval a publikoval a na toto téma jsem opakovaně komunikoval s Ministerstvem obrany ČR a Ústavem pro studium totalitních režimů. Na základě těchto zkušeností jsem dospěl k závěru, že odbor pro veterány MV by neuznal za hrdinu ani našeho slavného disidenta a prezidenta Václava Havla. Přišel by mu patrně dopis následujícího znění: „Vážený pane Havle, vaše jednání v konečném důsledku vedlo ke konfliktu s režimem, nemělo však za cíl odstranit, výrazně oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou moc v Československu. Podepsal jste sice tzv. Chartu 77, avšak tato se odvolává na zákony Československé socialistické republiky a doslova se v ní uvádí, že není základnou k opoziční politické činnosti. Je nám velmi líto, že jste ve svém životě musel strpět mnohá příkoří, která vás provázela. Jedná se však o důsledky perzekuce komunistického režimu, které nelze považovat za odboj nebo odpor proti komunistickému režimu ve smyslu zák. č. 262/2011 Sb.“

Jiné zdůvodnění by v kontextu dnešních posudků patrně dostali bratři Mašínové: „Důvodem pro opuštění území republiky bylo vyhnutí se vaší trestní odpovědnosti za trestné činy, pro které bylo zahájeno trestní stíhání. Z toho důvodu nelze vaši žádost vyřídit kladně…“

Případ neuznaného letce Miroslava Novotného je do očí bijící. Vždyť sami komunisté jeho protikomunistickou činnost ocenili rozsudkem 30 let tvrdého žaláře, z nichž si 13 let odseděl! A dneska nějaký mladý úředník na ministerstvu obrany pro jeho protikomunistickou činnost nenašel dost důkazů? To už je ostuda nejenom ministerstva obrany, ale nás všech!

Odbor pro válečné veterány si také neví rady s lidmi, kteří byli vězněni z náboženských důvodů. Navzdory tomu, že zákon č. 262/2011 Sb. protikomunistický odboj a odpor z náboženského a mravního přesvědčení vyloženě uvádí, mají úředníci problém aplikovat jejich náboženský odpor na boj proti komunismu. Dodržování náboženských zásad se obtížněji prokazuje jako hrdinství než boj se samopalem, ale i tito hrdinové pasivní rezistence přispívali po celou dobu trvání komunismu k jeho znevěrohodnění. Velice případně to popisuje seriál Zdivočelá země, natočený podle předlohy Jiřího Stránského. Je velkou chybou, že mladí historici tuto souvislost nechtějí pochopit.

Věřím, že existuje ještě naděje na změnu kurzu oddělení vydávání osvědčení 3. odboje. Každý den prodlevy však způsobuje, že se další hrdinové svého ocenění nedožijí.

MUDr. Vít Šlechta

JÍST JAKO PRAČLOVĚK

RESPEKT 37/2012

Musím reagovat na článek o stravování tzv. paleodietou. Panu Márovi moc držím palce a vzkazuji, že v tom zdaleka není sám. Já sama držím stejnou dietu, byť trpím kandidózou a odborníci „moji“ dietu nazývají kvasinkovou dietou. V podstatě se jedná o ten samý princip stravování. Nikdy bych tomu nevěřila, ale tato dieta dělá s mým tělem zázraky a není těžké si na ni zvyknout. Chtěla bych tímto pobídnout lidi okolo sebe, ať nedopadnou jako my již nemocní a včas se zamyslí nad tím, jak žijí a co jedí. Stát se opět zdravým člověkem stojí spoustu sebezapření, sil a energie a výsledek nebývá vždycky jistý.

Klára Veverková Šťastná 

PŘÍLOHA O MHD – ANKETA

RESPEKT 38–39/2012

Děkuji za přílohu, moc mě potěšila! Ale tak strašně jsem se rozčílila u ankety na str. 83, že vám to prostě musím napsat. Pan Gregor Dudko si chválí, jak v Praze MHD oproti Jekatěrinburgu funguje, aby pak dodal, že mu vadí revizoři jako „šílené bytosti“, před kterými „impozantně uniká“?!?!

Takže milý pane Dudko, normální je za MHD platit. Líbí se vám, že je tady MHD funkční, ale platit se vám za ni nechce? Jestli je to takhle normální v Jekatěrinburgu, nedivím se, že nemáte ani ty jízdní řády na zastávkách, jak píšete.

Jako holka s batohem na zádech a dredy na hlavě jsem v podstatě při každé kontrole revizorů jejich jasnou volbou, ale protože si kupuji lítačky, nemám se čeho bát. 260 korun za měsíc si může dovolit snad každý student. A jo, taky jsem jela párkrát načerno a zaplatila pokutu. A taky jsem viděla pár revizorů, co se chovali jako hulváti. Ale za to, že jezdím bez omezení, rychle a většinou čistě, si ty dvě stovky zaplatím. Promiňte za tak dlouhý příspěvek, ale třeba si ho ten člověk přečte a uvědomí si, co ze sebe udělal za osla.

E-liška Podšitá (příspěvek z Facebooku)

OPRAVA

V Respektu 37/2012 v článku Trocha naděje jsme omylem zaměnili Bibli za Korán. Somálští poslanci na mogadišském letišti samozřejmě přísahali na Korán.

V Respektu 36/2012 v recenzi Swingers pelíšky v Karibiku byl mylně uveden kameraman Martin Štrba, ve skutečnosti se jedná o Martina Šáchu.

Za chyby se omlouváme.