Simon Wiesenthal, skutečnost a legenda

Novinář Tom Segev (67) patří k mnohdy kontroverzním  izraelským novým historikům, jejichž cílem je mimo jiné kriticky přehodnotit tradiční interpretace dějin své země. Jeho životopis Simona Wiesenthala (1908–2005), muže známého jako „lovec nacistů“, se tudíž od dosud dostupných knih na stejné téma radikálně liší. Zaprvé snáší četné důkazy pro co nejobjektivnější posouzení Wiesenthalovy role při dopadení Eichmanna a dalších nacistů, zadruhé jeho činnost zasazuje do společensko-politického rámce a zatřetí ho nezobrazuje jako světce.

Přitom Segev nijak neumenšuje Wiesenthalův význam. Připomíná, že své odhodlání spravedlivě potrestat nacistické zločince projevil v době, kdy v Evropě, Americe a především v Izraeli představoval holocaust téměř tabu, a že během studené války někdejší nacisty zaměstnávala (a tudíž chránila) jako agenty nejen CIA a podobné instituce v zemích „tábora míru“, ale také Mossad (viz případ Skorzeny). Navíc se v Rakousku, kde se rozhodl natruc tamním nacistům žít a pracovat, řešila právně-morální otázka, zda a kdy udělat za minulostí tlustou čáru. Wiesenthal tak byl vystaven tlakům ze strany rakouských politiků, izrael­ské ambasády a židovských institucí, napadali ho neonacisté a popírači holocaustu, a dokonce čelil nikdy neprokázaným obviněním z kolaborace s nacisty (paradoxně hlavně během vlády rakouského kancléře židovského původu Bruna Kreiského).

Segev též mapuje zrod Wiesenthala jako celebrity: ukazuje, že kromě toho, že byl nesmírně charismatický, to již od počátku výtečně uměl s médii a toužil po pub­licitě, což ho podle autora dovedlo k až žárlivému soupeření s Eliem Wieselem. Wiesel zastával názor, že holocaust je pro židovskou kolektivní paměť jedinečný, proti čemuž Wiesenthal stavěl utrpení Romů, homosexuálů apod. Na podporu svého stanoviska ovšem mimo jiné uváděl jedenáct milionů zavražděných v koncentračních táborech, číslo, které Segev nazývá „historickou chybou“.

Obdobné chyby se však dopouští i on sám, když přejímá Wiesenthalovy údaje o půl milionu romských obětí zatímco současní romisté uvádějí coby kvalifikovaný odhad 1,5–2 miliony zavražděných. Což je zarážející, neboť jinak Segev vždy pečlivě dokumentuje veškeré rozpory – třeba stran prvního pokusu o Eichmannovo dopadení. A samozřejmě přihlíží k nejnovějším poznatkům – včetně těch, které plynou třeba z Eichmannovy autobiografie, zpřístupněné roku 2000 v Izraeli.

Autorka je amerikanistka.

Tom Segev: Simon Wiesenthal, skutečnost a legenda

Přeložila Tereza Černá, Paseka, 456 stran