Berlín. Město kamene

Většina společensko-politických komiksů vypráví o konfliktech a následné tragédii: válce, holocaustu, životě v diktatuře. Americký autor Jason Lutes se však ve své knize Berlín. Město kamene zabývá tím, co konfliktu – konkrétně propuknutí nacistické infekce a druhé světové válce – předcházelo, z čeho nacismus povstal a jak postupně sílil. Nevypráví tedy o éře „drahého Vůdce“, ale o soumraku výmarské republiky a o proměně Berlína, který byl tehdy jedním z myšlenkově a kulturně nejprogresivnějších měst v Evropě, v centrum zla a represe.

Je obdivuhodné, s jakou pečlivostí jako Američan nastudoval dobové materiály. Výmluvně vykresluje, jak se Berlín na konci dvacátých let rychle zalidňoval po tom, co tu vznikly celé nové čtvrti. Zároveň už ale začínala hospodářská krize a s tím přibývalo stoupenců idejí komunismu a fašismu, jejichž setkání v ulicích mnohdy končilo rvačkami a krvavými srážkami s policií. Myšlenkové pnutí se však odráželo i v kulturních výbojích avantgardy, především expresionismu. Aby Jason Lutes tyto poměry zachytil v co největší šíři, zvolil neobvyklý přístup – vypráví svůj příběh skrze několik postav najednou, jako by se snažil zachytit dobový psychogram celého města.

Berlín tak poznáváme očima novináře Severinga a malířky Marty, ale taky očima policisty Lemkeho nebo komunistky Gudrun a jejích dvou dcer. Jason Lutes přitom využívá široký komiksový rejstřík – nevykresluje jen jejich názory a nálady, naznačuje i vnitřní hnutí jejich mysli, komentuje děj a nechává čtenáře nahlédnout do jejich vzpomínek.

Ačkoli místy se děj až příliš tříští, Berlín mezi současnou produkcí komiksu scenáristicky vyniká a řadí se k románům jako Maus Arta Spiegelmana, Bezpečná zóna Goražde Joea Sacca nebo Rodinný ústav Alison Bechdelové. Zato trochu strádá po výtvarné stránce – Lutesova kresba tuší i režie stránek je velmi klasická, přehledná, vychází z evropské tradice komiksu. Ne vždy se mu ovšem daří udržet podobu postav a někdy je složité ve spleti ulic komiksového Berlína nezabloudit.

V takových chvílích však Lutes udrží pozornost zachycením atmosféry města a nálady jeho obyvatel, která se neustále vyostřuje a vrcholí přestřelkou během demonstrace na 1. máje v roce 1929, jíž se první kniha Berlína uzavírá (druhý díl s podtitulem Město dýmu se teprve chystá k českému vydání). Lutesův komiks je pronikavý v zachycení proměny, kdy se zapálená touha po pevném řádu a jistotě proměňuje v zaslepenou agresi. „Jde o tu postupnou změnu,“ říká novinář Severing. „Nepostřehnutelné posuny našeho já.“

Jason Lutes: Berlín. Město kamene

Přeložil Viktor Janiš, BB art, 215 stran