Anketa: Francouzské volby a Česko

Fabrice Martin Plichta

dopisovatel francouzského deníku Le Monde

Pro Evropu bude určitě lepší alternativou François Hollande, alespoň z prostého důvodu: rozbije duo Merkozy, které kormidlovalo Evropu do slepé uličky. I když Hollande bude chtít najít společnou řeč s německou kancléřkou, rozdílnost jejich názorů na řešení ekonomické krize a roli evropských institucí v něm (Evropská centrální banka, komise, evropský rozpočet atd.) otevírá prostor pro větší účast ostatních zemí na nalezení nových východisek. Pro Nečasovu vládu je pravděpodobně lepší variantou vítězství Sarkozyho, který je jí ideově bližší a ví, co od něj očekávat. Pro Čechy, kteří mají dost dnešní škrtající vlády, Hollande může představit jistou naději jiné ekonomické a sociální politiky hodné následování. A na Pražském hradě zbudou jen oči pro pláč: spřízněná duše se nestane francouzskou prezidentkou.

Jaroslav Formánek

spisovatel, překladatel

Je to prašť jako uhoď. Oba totiž působí ve velké politice a vysokých funkcích už dvacet let a na současném stavu Francie i Evropské unie se více či méně podíleli. I proto v době bezprecedentního francouzského zadlužení a uměle pacifikované evropské finanční krize během kampaně nehledali chyby v sobě nebo ve francouzské společnosti, ale jako obvykle v cizincích, EU, finančních trzích a světě bohatých. Střední Evropa je pro francouzské politiky vzdálenější než Maroko či Pobřeží slonoviny. Tuto část kontinentu proto vnímají prizmatem Chagallových obrazů. Tedy podivně vyhlížející neznámý lid, nad jehož hlavami poletují kozy a krávy. Pokud jim necháme dostavět Temelín, v případě Česka možná škrtnou ty krávy.

Adam Černý

redaktor Hospodářských novin

Pro Česko nebude mít výsledek francouzských prezidentských voleb zásadní význam, takže se nedá mluvit o lepší, či méně výhodné alternativě. Protože ať z pohledu Nicolase Sarkozyho nebo Françoise Hollanda se francouzské zájmy vůči Česku nebudou významně lišit. Zájem Paříže na účast Arevy na případné dostavbě jaderné elektrárny Temelín se ani v jednom případě nesníží, protože takový obchod je vždy pro Francii významný nejen objemem, ale i dopadem na pracovní místa. Jistá odlišnost může vyvstat v případě výhry Françoise Hollanda v souvislosti s názorem na řešení problémů eurozóny. Pro Francii však v tomto ohledu bude podstatnější, jaké vztahy naváže nový prezident v Berlíně, Římě, případně Londýně, a méně důležité, jak se budou rozvíjet vztahy s Prahou. Tím spíše, že současná česká vnitropolitická situace se stává pro zahraniční partnery méně čitelnou a také méně předvídatelnou.

Radko Hodkovský

ředitel think tanku Evropské hodnoty

Ani jeden z kandidátů nenabízí širší evropskou vizi. Oba ale formulovali dílčí požadavky. Hollande chce revidovat evropskou fiskální smlouvu a doplnit ji o prorůstová opatření. To se setkává s odmítáním Německa a v Česku by to jistě nepřispělo k našemu připojení k paktu. Sarkozy zase přišel s požadavkem změny Schengenských dohod a posílením ochrany hranic EU. Tento návrh si naopak podporu Německa získal, což je pochopitelné s ohledem na neřešený příliv nelegálních imigrantů zejména přes nechráněnou řecko-tureckou hranici. Co se týče zájmů ČR, nelze říci, že by jeden kandidát byl lepší než druhý. Určitě ale platí, že my sami musíme vědět, s čím přijít a jaká témata ve spolupráci s Francií nastolit.