Ve službách Západu

Kuo dlouho nevěděla, co znamená slovo „disident“. Vyrůstala v jižní Číně, od dětství sledovala hongkongskou televizi a díky jejímu zpravodajství nikdy moc nevěřila státní propagandě. Na čínský režim ale zároveň neměla vyhraněný názor. O politiku se nezajímala, a to ani když začala studovat žurnalistiku.

„

Byla jsem nejprve na stáži v čínské televizi. Skoro pořád bylo na tabuli napsané nějaké téma, do kterého jsme se neměli pouštět,“

vzpomíná půvabná dvacátnice na chvíle, které z ní postupně udělaly velkou kritičku režimu.

„Před čtyřmi lety jsem pak nastoupila do štábu jedné evropské televizní produkce. Ptali jsme se svobodně na vše, co nám připadalo důležité, pátrali po tématech, která jsou pro vládce nepříjemná, a já najednou viděla jinou Čínu než předtím.“

S evropskými novináři, kteří ji zaměstnali jako svou asistentku, začala jezdit po celé Číně. Potkala lidi, které režim šikanoval kvůli názorům, a konečně zjistila, co to znamená být „disidentem“. Hovořila s dělníky vykořisťovanými v továrnách a dolech raného čínského kapitalismu. Natáčela lidi, kteří nechtěli vyklidit domy, na jejichž místě měly vyrůst velkolepé stavby, a které proto mlátila komanda stavebních firem.

Kuo se stala jednou ze stovek mladých Číňanů, často absolventů špičkových univerzit, kteří pracují ve službách západních novinářů. Velká část…