Střepy z eurokrize

Z eurozóny přicházejí smíšené zprávy. 10. ledna se jedno euro dalo pořídit za 1,2871 dolaru, ale od té doby euro posílilo o 6,9 procenta. Dnes se dá pořídit za 1,3759 USD. Zaprvé začal narůstat na trzích optimismus v tom, že krize eura polevuje. Pomohly i záruky pro eurozónu ze strany Číny a Japonska. Obě země totiž mají jedny z největších rezerv na světě. A přicházejí zprávy, že asijské centrální banky diverzifikují rezervy směrem od dolaru pryč.

Pohyby trhů si vysvětlujeme racionálně, teď ještě jestli se trhy racionálně chovají. Finanční krize racionalitu trhů spíše vyvrátila. Což neznamená, že chce někdo trhy nahradit. Lepší trhy s tendencí k vlnám, přestřelování a k jisté míře chaosu než nějaké globální centrální plánování. Ale zpět od úvahy k euru. Úvahou jsme chtěli naznačit, že za pár týdnů může být všechno jinak.

• Zatím může dolar pokračovat v oslabování. Například proto, že počet žadatelů o podporu začal v lednu v USA opět strmě a nečekaně narůstat.

• Eurostat nařídil, že jednotlivé členské státy musí připočítat půjčky poskytnuté tzv. evropským ochranným valem (EFSF) do svého podílu dluhu na celkovém HDP.

Eurostat bere v úvahu, že ochranný val není žádnou oficiální evropskou nebo mezinárodní institucí, je to jen jakýsi dobrovolný mimosmluvní svazek. Rychlá kalkulace napovídá, že celkový podíl dluhu na HDP se v případě Německa zvýší o 3,4 procenta. Je to hodně, nebo málo? Jak se to…